Lukáš — milovaný spolupracovník

BYLO to v Římě roku 65 n. l. Lukáš věděl, jakému nebezpečí se vystavuje, když se hlásí k apoštolu Pavlovi jako ke svému příteli. Pavel totiž tehdy stál před soudem kvůli své víře. Zdálo se, že bude odsouzen k smrti. V této kritické době s ním však Lukáš byl — on jediný. (2. Timoteovi 4:6, 11)

Ti, kdo čtou Bibli, Lukášovo jméno dobře znají, protože evangelium, které napsal, je pojmenováno po něm. Lukáš doprovázel Pavla na dlouhých cestách, a Pavel o něm psal jako o ‚milovaném lékaři‘ a o ‚spolupracovníkovi‘. (Kolosanům 4:14; Filemonovi 24)

Když popisuje, jak Pavel a jeho společníci cestovali Malou Asií, říká: „Minuli tedy Mýsii a přišli do Troady.“ V Troadě měl Pavel vidění, v němž spatřil nějakého Makedonce, který ho snažně prosil: „Přejdi do Makedonie a pomoz nám.“ Lukáš dodává: „Jakmile spatřil vidění, snažili jsme se vydat se do Makedonie.“ (Skutky 16:8–10) Z tohoto přechodu od třetí osoby množného čísla do první je patrné, že se v Troadě Lukáš připojil k Pavlovi a jeho společníkům. Kazatelskou činnost ve Filipech potom Lukáš popisuje v první osobě množného čísla a tím naznačuje, že se jí zúčastnil. Píše: „V sabatním dnu jsme vyšli za bránu vedle řeky, kde jsme si mysleli, že je místo modlitby; a posadili jsme se a začali jsme mluvit k ženám, které se shromáždily.“ Díky tomu Lydie a všichni z její domácnosti přijali dobrou zprávu a byli pokřtěni. (Skutky 16:11–15)

Ve Filipech se setkali s odporem. Pavel zde totiž uzdravil jednu služku, která do té doby předpovídala pod vlivem „démona věštby“. Když její páni viděli, že přišli o zdroj zisku, chopili se Pavla a Sila, a ti potom byli zbiti a uvězněni. Lukáš zřejmě uvěznění unikl, protože zlý zážitek svých společníků popisuje ve třetí osobě. Když byli propuštěni, „[Pavel a Silas] povzbudili [bratry] a odešli“. Lukáš začíná znovu psát v první osobě teprve tehdy, když se Pavel později do Filip vrátil. (Skutky 16:16–40; 20:5, 6) Lukáš předtím ve Filipech možná zůstal, aby tam dohlížel na dílo.

Shromažďoval informace

Jak získal Lukáš materiál ke svému evangeliu a ke knize Skutky? Ve Skutcích jsou pasáže, v nichž Lukáš píše v první osobě a sám sebe tedy zahrnuje do děje. Z těchto pasáží vyplývá, že Pavla doprovázel z Filip do Jeruzaléma, kde byl Pavel opět uvězněn. Cestou Pavel se svými společníky strávil nějaký čas v Cesareji u evangelisty Filipa. (Skutky 20:6; 21:1–17) Od Filipa, který byl v čele kazatelského díla v Samaří, mohl Lukáš získat informace pro svou zprávu o počátcích misionářské činnosti na tomto území. (Skutky 8:4–25) Ale odkud měl další informace?

Během dvou let, která Pavel strávil ve vězení v Cesareji, měl Lukáš pravděpodobně dost příležitostí k výzkumu, který potřeboval pro psaní svého evangelia.

Byl společníkem vězně

Lukáš se o apoštola Pavla staral. Když byl Pavel v Cesareji ve vazbě, římský prokurátor Felix dal pokyn, aby „nikomu z [Pavlových] lidí“ nebylo zakázáno Pavla „obsloužit“. (Skutky 24:23) Mezi těmito sloužícími byl pravděpodobně i Lukáš. Pavlovi nebylo po zdravotní stránce vždy nejlépe, a proto péče o něj možná patřila ke službám, které mu tento „milovaný lékař“ poskytoval. (Kolosanům 4:14; Galaťanům 4:13)

Když se Pavel odvolal k césarovi, římský prokurátor Festus poslal apoštola do Říma. Na dlouhé plavbě do Itálie Lukáš tohoto vězně oddaně doprovázel a zaznamenal živou zprávu o tom, jak jejich loď ztroskotala. (Skutky 24:27; 25:9–12; 27:1, 9–44) Když byl Pavel v domácím vězení v Římě, napsal několik inspirovaných dopisů a o Lukášovi se zmiňuje ve dvou z nich. (Skutky 28:30; Kolosanům 4:14; Filemonovi 24) Pravděpodobně během těchto dvou let napsal Lukáš knihu Skutky.

Pavlovo obydlí v Římě jistě překypovalo rušnou duchovní činností. Lukáš se tam mohl setkávat s některými jinými Pavlovými spolupracovníky — například s Tychikem, Aristarchem, Markem, Justem, Epafrem a Onesimem. (Kolosanům 4:7–14)

Když byl Pavel uvězněn podruhé a cítil, že se blíží jeho smrt, všichni ostatní ho opustili, ale věrný a statečný Lukáš byl stále po jeho boku. Zůstal s ním, ačkoli tím možná riskoval vlastní svobodu. Snad působil jako Pavlův písař, a v tom případě možná on zapsal jeho slova: „Jedině Lukáš je se mnou.“ Podle tradice byl Pavel krátce potom sťat. (2. Timoteovi 4:6–8, 11, 16)