JE TMAVÁ noc a k jednomu středomořskému ostrovu se blíží plachetnice s 276 lidmi na palubě. Posádka i cestující jsou vyčerpáni neustálým zmítáním lodi sem a tam v rozbouřených vodách, což trvá již čtrnáct dní. Když za svítání spatří nějaký záliv, pokoušejí se najet lodí na břeh. Avšak příď uvízla tak, že se loď nemůže hnout, a vlny lámou záď na kusy. Všichni na palubě loď opouštějí a snaží se k břehům Malty doplavat nebo se k nim dostat na prknech či jiných předmětech. Prochladlí a vyčerpaní se potácejí z dosahu běsnícího příboje. Mezi cestujícími je i křesťanský apoštol Pavel. Má být dopraven k soudnímu přelíčení do Říma. (Skutky 27:27–44)

Co lze říci o lodi, která ztroskotala u Malty s Pavlem na palubě? Byla to obilná loď, „loď z Alexandrie, která plula do Itálie“. (Skutky 27:6, Reference Bible, poznámka pod čarou) Obilné lodě měli v soukromém vlastnictví Řekové, Féničané a Syřané, kteří jim veleli a vybavovali je pro plavbu. Tyto lodě si však najímal stát. „Stejně jako v případě vybírání daní,“ říká historik William M. Ramsay, „vláda zjistila, že je snazší zbavit se této práce tím, že se zadá někomu jinému, než aby sama organizovala ohromnou mašinérii lidí a zařízení, která byla pro tento náročný úkol zapotřebí.“

Loď, na níž Pavel zažil ztroskotání u Malty, byla asi také považována za velkou. Jak velké mohly takové lodi být?

Jeden učenec na základě některých literárních pramenů řekl: „Nejmenší kapacita lodi, kterou lidé ve starověku obvykle ještě pokládali za užitečnou, byla asi 70 až 80 tun. Velmi oblíbenou, alespoň v helénistickém období, byla loď s kapacitou 130 tun. Třebaže k vidění byly i ‚dvousetpadesátitunky‘, rozhodně to již byla plavidla co do velikosti nadprůměrná. V římském období byly lodi používané k zajištění dopravy po celé říši dokonce ještě větší, žádoucí kapacita byla 340 tun. Největší lodi, jež tehdy pluly po moři, dosahovaly kapacity až 1 300 tun, a možná, že byly ještě o trochu větší.“ Podle jednoho popisu z druhého století n. l. byla alexandrijská loď Isis, která přepravovala obilí, přes 55 metrů dlouhá, asi 14 metrů široká, její podpalubí dosahovalo hloubky kolem 13 metrů, a pravděpodobně mohla uvézt přes tisíc tun obilí a snad stovku cestujících.

Pavel si byl zřejmě vědom, že cestovat po moři v nevhodné roční době, je nebezpečné. Před plavbou na konci září nebo na začátku října dokonce varoval, když řekl: „Muži, uvědomuji si, že při plavbě dojde ke škodě a velké ztrátě nejen nákladu a lodi, ale také našich duší.“ (Skutky 27:9, 10) Důstojník však na tato slova nedbal, což mělo za následek ztroskotání u Malty.