To ho přivedlo na podzim roku 50 n. l. do Korintu v achajské provincii, když měl již za sebou cestu přes 2 000 kilometrů, většinou pěšky. (Sk. 16:9, 11, 12; 17:1, 2, 10, 11, 15, 16; 18:1) Podle Skutků 18:11 tam Pavel zůstal osmnáct měsíců, tedy do začátku roku 52 n. l.

25. a) Jak podporuje archeologie roky 50–52 n. l. jako dobu Pavlovy první návštěvy v Korintu? b) Jak to potvrzuje skutečnost, že Aquila a Priscilla ‚nedávno přišli z Itálie‘?

²⁵ Jeden archeologický objev podporuje roky 50–52 n. l. jako data Pavlovy první návštěvy v Korintu. Je to úlomek nápisu, výnos césara Claudia řeckým Delfanům, který obsahuje slova „[Lucius Ju]nius, Gallio,. . . proconsul“. Historikové se obecně shodují, že číslo 26, které se také v textu objevuje, se vztahuje k tomu, že Claudius byl po dvacáté šesté prohlášen císařem. Jiné nápisy ukazují, že Claudius byl prohlášen císařem po dvacáté sedmé před 1. srpnem 52 n. l. Prokonsulovo období trvalo rok a začínalo počátkem léta. A tak Galliův rok, kdy byl prokonsulem v Achaji, zřejmě probíhal od léta roku 51 do léta roku 52 n. l. ‚Zatímco byl Gallio prokonsulem v Achaji, Židé jednomyslně povstali proti Pavlovi a vedli ho před soudní stolici.‘ Když Gallio zprostil Pavla obžaloby, apoštol tam zůstal „ještě o dost dnů déle“, a pak odplul do Sýrie. (Sk. 18:11, 12, 17, 18) Zdá se, že to všechno potvrzuje jaro 52 n. l. jako závěr Pavlova osmnáctiměsíčního pobytu v Korintu. Jiné časové vyznačení nacházíme ve výroku, že Pavel našel při svém příchodu do Korintu „jistého Žida jménem Aquila, rodáka z Pontu, který nedávno přišel z Itálie, a jeho manželku Priscillu, protože Claudius nařídil, aby všichni Židé odešli z Říma“. (Sk. 18:2) Podle historika Paula Orosia ze začátku 5. století byl tento příkaz k odchodu vydán v Claudiově 9. roce, tedy v roce 49 n. l. nebo počátkem roku 50 n. l. A tak Aquila a Priscilla mohli přijít do Korintu nějaký čas před podzimem toho roku. Podle toho by tam Pavel mohl pobývat od podzimu roku 50 n. l. do jara roku 52 n. l.a