Pisatel: Pavel

Z námětu a způsobu psaní je patrné, že Pavel cítil naléhavou potřebu rychle zjednat ve sboru nápravu, pokud jde o omyl, do něhož upadli.

2. Co potvrzuje věrohodnost tohoto dopisu?

² Věrohodnost dopisu je dokázána stejně dobře jako v případě Prvního Tesaloničanům. Také z něho cituje Irenaeus (2. století n. l.) i jiní pisatelé raných dob, včetně Justina Mučedníka (také z 2. století), který se zřejmě zmiňuje o 2. Tesaloničanům 2:3, když píše o ‚člověku bezzákonnosti [hříchu]‘. Dopis se vyskytuje v týchž raných seznamech jako První Tesaloničanům. Ačkoli nyní chybí v papyru Chester Beatty č. 2 (P⁴⁶), téměř jistě byl na prvních dvou ze sedmi listů, které chybějí po Prvním Tesaloničanům.

3, 4. a) Jaký problém vznikl v tesalonickém sboru? b) Kdy a kde byl dopis napsán a s jakým záměrem?

³ Co bylo účelem tohoto dopisu? Z rady, kterou Pavel dal Tesaloničanům, se dovídáme, že někteří ve sboru tvrdili, že je na dosah Pánova přítomnost, že tito spekulanti aktivně kázali tuto svou teorii a způsobili ve sboru nemalý rozruch. Zřejmě toho někteří dokonce využívali jako omluvy, že nepracovali a nestarali se o sebe. (2. Tes. 3:11) V prvním dopise se Pavel zmiňoval o Pánově přítomnosti, a když tito spekulanti slyšeli čtení dopisu, bezpochyby se rychle chopili toho, že překroutili Pavlova slova a vkládali do nich smysl, který nikdy neměla. Je také možné, že nějaký dopis mylně připisovaný Pavlovi byl vykládán jako náznak, že „Jehovův den je zde“. — 2:1, 2.

⁴ Pavel dostal zprávu o tomto stavu pravděpodobně od osoby, která doručila sboru jeho první dopis, a proto se velmi snažil opravit smýšlení svých bratrů, k nimž měl tak velkou náklonnost. Proto v roce 51 n. l. spolu se svými dvěma druhy zaslal z Korintu dopis sboru v Tesalonice. Pavel v něm opravuje nesprávný názor na Kristovu přítomnost a kromě toho vřele povzbuzuje, aby stáli pevně v pravdě.