„Každý den bez přestání dále vyučovali v chrámu a dům od domu a oznamovali dobré poselství o Kristu, Ježíšovi.“ (Skutky 5:42) Asi o dvacet let později se věnoval kazatelské službě dům od domu apoštol Pavel. Křesťanským starším v městě Efezu totiž připomněl: „Přitom jsem se nezdržel, abych vám neřekl všechno, co bylo užitečné, a abych vás neučil veřejně a dům od domu.“ — Skutky 20:20.

4. Proč můžeme říci, že podle Skutků 5:42 a Skutků 20:20 kázali Ježíšovi následovníci dům od domu?

⁴ Slova „dům od domu“ ve Skutcích 5:42 jsou překladem výrazu kat oikon. Předložka kata je použita v „distributivním“ smyslu. Učedníci tedy roznášeli své kázání po domech. Randolph O. Yeager ve svém komentáři ke Skutkům 20:20 napsal, že Pavel učil „jak při veřejných shromážděních [demosia], tak i dům od domu (distributivní [kata] se 4. pádem). Pavel předtím strávil tři roky v Efezu. Navštívil každý dům nebo přinejmenším kázal všem lidem (verš 26). Zde je biblické opodstatnění pro evangelizační činnost dům od domu i při veřejných shromážděních.“

5. Proč Pavel ve Skutcích 20:20 nepojednává výlučně o společenských návštěvách u starších ani o pastýřských návštěvách?

⁵ Podobné použití kata se vyskytuje u Lukáše 8:1, kde se mluví o tom, že Ježíš kázal „od města k městu a od vesnice k vesnici“. Pavel použil ve Skutcích 20:20 formy množného čísla kat oikús. Některé biblické překlady zde říkají „ve vašich domovech“. Apoštol zde však nemluvil jen o společenských návštěvách u starších ani o pastýřských návštěvách v domovech spoluvěřících. Jeho další slova ukazují, že mluvil o kazatelské službě dům od domu mezi nevěřícími. Řekl totiž: „Ale důkladně jsem svědčil Židům i Řekům o pokání před Bohem a víře v našeho Pána Ježíše.“ (Skutky 20:21) Spoluvěřící činili již předtím pokání a projevovali víru v Ježíše. Proto se jak slova ve Skutcích 5:42, tak i ve Skutcích 20:20 týkají kázání nevěřícím „dům od domu“ neboli dveře ode dveří.

Žádná náhrada neexistuje

6. Co bylo řečeno o povaze Pavlova kazatelského díla v Efezu?

⁶ Abiel Abbot Livermore se v roce 1844 vyjádřil v komentáři k Pavlovým slovům ve Skutcích 20:20: „Nespokojil se jen s tím, že by přednášel proslovy při veřejných shromážděních, a obešel se bez dalších kazatelských prostředků, ale horlivě vykonával své velké dílo osobně dům od domu a doslova vnášel pravdu o nebi Efezanům do domácností i do srdcí.“ V době méně dávné se objevil výrok: „Šíření evangelia dům od domu bylo charakteristickým rysem křesťanů v prvním století od samého počátku (srovnej Skutky 2:46; 5:42). . . [Pavel] důkladně plnil svou odpovědnost jak k Židům, tak i k pohanům v Efezu, a pokud zahynuli ve svých hříších, nemohli se na nic vymlouvat.“ — Wesleyovský Biblický komentář, svazek 4, strany 642–3.

7. Proč můžeme říci, že Bůh schvaluje kazatelskou službu dům od domu, jak ji vykonávají svědkové Jehovovi?

⁷ Ačkoli veřejné mluvení má v ohlašování dobrého poselství své místo, není náhradou za osobní kontakt u dveří. Znalec Joseph Addison Alexander o tom řekl: „Církev dosud nevynalezla nic, co by nahradilo kázání v kostele a v domácnostech nebo co by mohlo mít podobný účinek.“ Odborník O. A. Hills o tom říká: „Veřejné vyučování a vyučování dům od domu musí jít ruku v ruce.“ Svědkové Jehovovi poskytují poučování při proslovech na svých týdenních veřejných shromážděních. Mají však jasný důkaz, že apoštolská metoda rozšiřování biblické pravdy dům od domu je účinná. A Jehova ji jistě schvaluje, protože v důsledku takové kazatelské služby proudí každý rok tisíce lidí k jeho vyvýšenému uctívání. — Izajáš 2:1–4; 60:8, 22.

8. a) Co bylo řečeno o důvodu, proč je kázání dům od domu účinné? b) Proč je možné srovnat svědky Jehovovy s Pavlem, pokud jde o kázání u dveří a o jiné způsoby vydávání svědectví?

⁸ Jiný odborník prohlásil: „Lidé si snadněji pamatují, když je někdo poučí na schodech u jejich dveří, než na stupni v kostele.“ Pavel přicházel ke dveřím pravidelně a dal tak jako kazatel znamenitý příklad. „Nespokojil se s tím, že by učil a rozmlouval v synagóze a na tržišti,“ napsal znalec Bible Edwin W. Rice. „Vždy pilně ‚učil‘ ‚dům od domu‘. Zápas se zlem, který vedl v Efezu, aby získal lidi pro Krista, byl zápasem dveře ode dveří, zblízka a tváří v tvář.“ Svědkové Jehovovi si uvědomují, že osobní rozpravy s lidmi u dveří jsou účinné. Vykonávají také dodatečné návštěvy a rádi mluví i s odpůrci, pokud tito lidé dovolí, aby došlo k rozumné rozpravě. Opravdu se přitom podobají Pavlovi. F. N. Peloubet o něm napsal: „Pavel nevykonával svou práci jen při shromážděních. Bezpochyby navštěvoval osobně mnoho lidí v jejich domácnostech, kdekoli se dověděl o někom, kdo se dotazoval nebo kdo měl takový zájem nebo kdo dokonce projevoval odpor, ale tak, že byl ochoten rozmlouvat o náboženství.“

Starší mají jít v čele

9. Jaký příklad dal Pavel spolustarším?

⁹ Jaký příklad dal Pavel spolustarším? Ukázal, že by měli být smělými a neúnavnými zvěstovateli dobrého poselství dům od domu. V roce 1879 napsal J. Glentworth Butler: „[Starší v Efezu] věděli, že [Pavel] při svém kázání naprosto nehledí na osobní nebezpečí nebo popularitu; že si neponechal pro sebe nic z pravdy, kterou potřebovali; že se nezabýval jednostranně žádnými zvláštními nebo neobvyklými hledisky pravdy, ale že naléhavě zdůrazňoval jedině to, co bylo užitečné ‚k povznesení‘ neboli budování: celou Boží radu v její čistotě a plnosti. Věrně ‚ukazoval‘ křesťanskou pravdu a zaníceně ji ‚učil‘, a to nejen v Tyranově škole a na jiných místech, kde se shromažďovali učedníci, ale v každé dosažitelné domácnosti. Dům od domu a od duše k duši den po dni přinášel dobré poselství se stejným vroucím přáním a se stejnou tužbou jako Kristus. Pro všechny třídy a rasy, pro nepřátelského Žida i posmívajícího se Řeka měl jeden námět — námět, který, plně vysvětlen, zahrnuje všechny ostatní základní pravdy vedoucí k záchraně — totiž pokání před Bohem a víru v našeho Pána Ježíše Krista.“

10, 11. a) Co očekával Pavel od efezských starších, pokud jde o křesťanskou kazatelskou službu? b) Jakou kazatelskou činností se zabývají, podobně jako Pavel, svědkové Jehovovi včetně starších?

¹⁰ Co tedy v podstatě Pavel očekával od efezských starších? Znalec E. S. Young volně přetlumočil apoštolova slova: „Mluvil jsem nejen veřejně, ale usilovně jsem pracoval dům od domu u všech tříd, jak u Židů, tak u pohanů. Námětem mé kazatelské služby všem třídám bylo ‚pokání před Bohem a víra v našeho Pána Ježíše Krista‘.“ W. B. Riley vyjádřil Pavlův výrok jinými slovy: „Prostě to znamenalo: ‚Očekávám, že budete pokračovat v tom, s čím jsem začal, že to budete dělat a učit, a očekávám, že vydržíte, jako jsem vydržel já; že budete vyučovat soukromě i veřejně na ulicích a dům od domu, jako jsem to dělal já, že budete Židům stejně jako Řekům svědčit o pokání před Bohem a o víře v našeho Pána Ježíše Krista, protože to jsou základy!‘ “

¹¹ Pavel ve dvacáté kapitole Skutků nepochybně ukazoval spolustarším, že mají dům od domu svědčit o Jehovovi. V tom směru se měli starší ujmout vedení a měli dávat ostatním členům sboru správný příklad. (Srovnej Hebrejcům 13:17.) Svědkové Jehovovi tedy káží dům od domu jako Pavel a mluví s lidmi ze všech národů o Božím království, o pokání před Bohem a o víře v Ježíše Krista. (Marek 13:10; Lukáš 24:45–48) A od jmenovaných starších mezi svědky se očekává, že se při této činnosti dům od domu ujmou vedení. — Skutky 20:28.

Každý je svědkem

13. a) Co bychom měli dělat, i když lidé nenaslouchají poselství o Království? b) Jak můžeme srovnat Pavla s Ezekielem?

¹³ S Jehovovou pomocí by měli křesťané oznamovat dobré poselství dům od domu, i když se nesetkávají s oceněním. Ezekiel měl jako Boží strážný varovat lidi bez ohledu na to, zda chtěli poslouchat, nebo ne. (Ezekiel 2:5–7; 3:11, 27; 33:1–6) E. M. Blaiklock se zabýval srovnáním Ezekiela s Pavlem a napsal: „Z [Pavlovy řeči ve dvacáté kapitole Skutků] se rýsuje jasný obraz kazatelské služby v Efezu. Povšimněme si těchto znaků: Zaprvé Pavlovy dychtivé věrnosti. Neusiloval o popularitu ani o veřejné uznání. Dostal úkol strážného, stejně jako Ezekiel, a plnil tuto svou povinnost s poctivým nadšením a obsah své řeči potvrzoval svými vlastnostmi. Zadruhé to byl jeho postoj plný lásky. Nebyl to člověk, přes jehož rty by přecházela odsuzující slova bez citového pohnutí. Zatřetí to byla jeho neúnavnost v hlásání evangelia. Veřejně a dům od domu, ve městě a po celé provincii kázal dobré poselství.“