34. KAPITOLA

Proč se mám řídit Biblí?

Jsi ve školní jídelně a se dvěma spolužačkami sedíš u oběda. V tom vejde ten nový kluk.

„Všimla sis, že se Petrovi líbíš?“ ptá se tě jedna z nich. „Koukni, jak se na tebe dívá. Může na tobě oči nechat!“

„A víš, co je nejlepší?“ šeptá druhá a naklání se k tobě. „Je volnej!“

Neřekly ti žádnou novinku. Před pár dny tě totiž Petr pozval na party k sobě domů. Samozřejmě jsi odmítla, ale strašně ráda bys věděla, jaké by to bylo, kdybys šla.

Z tvých úvah tě vytrhne první spolužačka:

„Škoda, že já volná nejsem,“ řekne. „Sbalila bych ho hned!“

Pak se na tebe podívá a ty už víš, co bude následovat.

„A proč ty vlastně s nikým nechodíš?“

Tahle otázka tě děsí. Je pravda, že bys s někým chodila ráda. Ale rodiče ti vysvětlovali, že nejlepší je s tím počkat, dokud nebudeš připravená na manželství. Je to všechno jen kvůli . . .

„Kvůli tvojí víře, že jo?“ ptá se ta druhá.

„Ona mi snad čte myšlenky,“ říkáš si.

„Ty jsi pořád jenom samá Bible,“ posmívá se. „Proč by sis taky někdy nemohla trochu užít?“

UŽ SE ti někdy spolužáci posmívali kvůli tomu, že se snažíš řídit biblickými měřítky? Pokud ano, možná si říkáš, jestli opravdu o něco nepřicházíš. Tak to připadalo například Deboře, která připouští: „Přišlo mi, že mě Bible omezuje. Spolužáci si dělali, co chtěli, a to mě strašně lákalo.“

Jaká je realita?

Člověk si nemusí všechno vyzkoušet na vlastní kůži, aby poznal, co je dobré a co špatné. Je rozumné poučit se z chyb druhých a doporučuje to i Bible. Udělal to například žalmista Asaf. Nějakou dobu mu připadalo, že život bez Božích měřítek nabízí větší svobodu. Když ale pozoroval ty, kdo Boha opustili, pochopil, jaká je realita. Později o nich napsal, že se dostali na „kluzkou zemskou půdu“. (Žalm 73:18)

Když se zamyslíš nad následujícími výroky mladých lidí, kteří se určitou dobu Božími měřítky neřídili a zapletli se do sexuální nemravnosti, pomůže ti to se z jejich chyb poučit.

● Co ovlivnilo tvoje myšlení a jednání?

Deborah: „Ve škole jsem viděla, že všichni s někým chodí a že vypadají spokojeně. Když jsem s nima někam šla a viděla, jak se líbají a objímají, záviděla jsem jim a cítila se osamělá. Často jsem celé hodiny trávila sněním o klukovi, který se mi líbil. O to víc jsem s ním pak chtěla být.“

Mike: „Četl jsem si o sexu a díval se na programy, ve kterých se sex propagoval. Mluvili jsme o něm s kamarády a to ještě zvětšovalo moji zvědavost. Pak jsem byl s jednou holkou o samotě. Myslel jsem si, že se s ní můžu mazlit, aniž bych se s ní vyspal. Myslel jsem si, že dokážu kdykoli přestat.“

Andrew: „Často jsem na internetu sledoval pornografii. Začal jsem taky hodně pít. A chodil jsem na tahy s mladými, kteří biblické mravní zásady neuznávali.“

Tracy: „Věděla jsem, že předmanželský sex je špatný, ale neošklivila jsem si ho. Neměla jsem v úmyslu se s někým vyspat, ale moje city byly silnější než já. Nějakou dobu jsem měla otupělé svědomí a vůbec jsem se necítila provinile.“

● Přineslo ti takové jednání štěstí?

Deborah: „Ze začátku jsem měla skvělý pocit z toho, že si konečně dělám, co chci, a zapadám mezi ostatní. Tyhle pocity ale rychle zmizely. Pak jsem se začala cítit nečistá, připravená o nevinnost a podvedená. Bylo mi hrozně líto, že jsem se svého panenství tak snadno vzdala.“

Andrew: „Dávat nesprávným touhám průchod pro mě bylo stále snadnější. Zároveň mě ale sžíral pocit viny a byl jsem sám ze sebe zklamaný.“

Tracy: „Nemravností jsem si zkazila mládí. Myslela jsem, že si s mým klukem hezky užijeme. Ale neužili jsme si nic. Jen jsme si navzájem způsobili bolest, trápení a zlomili si srdce. Noc co noc jsem v posteli brečela a říkala si, proč jsem jen nejednala podle Jehovových rad.“

Mike: „Měl jsem pocit, jako by něco ve mně umřelo. Snažil jsem se nepřemýšlet o tom, jak moje jednání působí na druhé. Ale nemohl jsem tomu uniknout. Trápilo mě vědomí, že kvůli vlastnímu potěšení druhým ubližuju.“

● Co bys poradil(a) mladým, kteří si myslí, že biblické zásady jsou omezující?

Tracy: „Jednej tak, jak říká Jehova, a vybírej si společnost lidí, kteří se o to snaží taky. Budeš díky tomu mnohem šťastnější.“

Deborah: „Pamatuj, že nejde jen o tebe a o to, co chceš ty. Tvoje jednání působí na druhé. A pokud budeš Boží rady přehlížet, ublížíš i sobě.“

Andrew: „Když jsi ještě nezkušený, myslíš si, že si tvoji vrstevníci užívají. Svými postoji tě nakazí. Proto si přátele dobře vybírej. Důvěřuj Jehovovi a ušetříš si spoustu trápení.“

Mike: „K nejcennějším věcem, které ti Jehova dává, patří důstojnost a mravní čistota. Když tyhle dary zahodíš jenom proto, že se nedokážeš ovládat, prodáš sám sebe dost lacino. Promluv si o svých problémech s rodiči a jinými zralými lidmi. Když uděláš chybu, bez váhání se k ní přiznej a snaž se situaci napravit. Pokud budeš dělat to, co říká Jehova, získáš opravdový pokoj.“

Biblické zásady — Svěrací kazajka, nebo bezpečnostní pás?

Jehova je ‚šťastný Bůh‘ a chce, abys byl šťastný i ty. (1. Timoteovi 1:11; Kazatel 11:9) Biblická měřítka jsou k tvému užitku. Někdo na ně může pohlížet jako na svěrací kazajku, která omezuje jeho svobodu. Ve skutečnosti jsou však biblické rady podobné spíš bezpečnostnímu pásu, který člověka chrání před zraněním.

Bibli tedy rozhodně můžeš důvěřovat. Pokud podle ní budeš jednat, nejenže tím uděláš radost Jehovovi, ale ty sám z toho budeš mít užitek. (Izajáš 48:17)

BIBLICKÝ TEXT

„Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu.“ (Izajáš 48:17)

TIP

Přemýšlej o tom, jak bys mladšímu sourozenci vysvětlil(a), proč je rozumné řídit se biblickými měřítky. Mluvit o svém přesvědčení s druhými je dobrý způsob, jak ho upevnit.

VÍŠ, ŽE . . . ?

Vztah s Jehovou můžeš zničit během několika chvil, ale napravit ho může trvat celé roky.

MŮJ PLÁN

Chápat, proč jsou biblická měřítka prospěšná, mi pomůže, když ․․․․․

Když začnu závidět těm, kdo si dělají, co chtějí, tak ․․․․․

Mámy a/nebo táty se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

● Proč vlastní zkušenost není tím nejlepším způsobem, jak zjistit, jaké následky má porušování Božích zákonů?

● Co si odnášíš z toho, co řekli Deborah, Mike, Andrew a Tracy?

● Proč někteří lidé považují biblická měřítka za svěrací kazajku, ale proč je to krátkozraké?

[Praporek na straně 285]

„Přijmout ukáznění není tak strašné jako žít s tím, že něco tajíš.“ Donna

[Obrázky na straně 288]

Biblická měřítka neomezují tvoji svobodu, ale chrání tě

35. KAPITOLA

Jak se můžu stát Božím přítelem?

V dětství se Jeremy musel vyrovnávat s tím, že jejich rodinu opustil otec. V tomto těžkém období si uvědomil, jak je důležité mít blízký vztah s Bohem. „Táta od nás odešel, když mi bylo dvanáct,“ vzpomíná. „Jednou večer jsem se v posteli modlil a prosil jsem Jehovu, aby se k nám táta vrátil.“

Jeremy si v této zoufalé situaci začal číst Bibli. Hluboce na něj zapůsobil Žalm 10:14. V tomto verši se o Jehovovi říká: „Tobě se svěřuje nešťastný, chlapec bez otce. Sám ses stal jeho pomocníkem.“ Jeremy vypráví: „Měl jsem pocit, že Jehova mluví přímo ke mně a říká mi, že je mým pomocníkem a Otcem. Mohl bych snad mít za otce někoho lepšího?“

AŤ UŽ prožíváš něco podobného jako Jeremy nebo ne, Bible ukazuje, že Bůh si přeje, aby ses stal jeho přítelem. V Bibli se píše: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“ (Jakub 4:8) Přemýšlej o tom, co tato slova znamenají — i když Jehovu nemůžeš vidět a v žádném ohledu si nejste rovni, vybízí tě, aby ses stal jeho přítelem.

Ale pokud chceš Boží přátelství získat, musíš pro to něco udělat. Uvažuj o tomhle znázornění: Pokud máš doma nějakou květinu, víš, že neroste sama od sebe. Aby se jí dobře dařilo, musíš ji pravidelně zalévat a vytvořit jí dobré podmínky. A totéž platí o přátelství s Bohem. Co můžeš udělat pro to, aby „vzkvétalo“?

Důležité je studium Bible

Přátelství se neobejde bez dobré komunikace a k té patří jak naslouchat, tak mluvit. A v přátelství s Bohem je to stejné. Naslouchat tomu, co nám Bůh říká, můžeme tak, že čteme a studujeme Bibli. (Žalm 1:2, 3)

Studium ale možná nepatří k tvým nejoblíbenějším činnostem. Hodně mladých lidí se radši dívá na televizi, hraje nějakou hru nebo si s přáteli někam vyrazí. Ale jestliže se chceš stát Božím přítelem, nemáš jinou možnost. Musíš mu naslouchat, a to bez studia jeho Slova nepůjde.

Ale neboj se. Studium Bible nemusí být nějaká nepříjemná povinnost. Můžeš se naučit mít z něj radost, i když zrovna nejsi studijní typ. Především si na něj musíš vyhradit čas. Lais říká: „Naplánovala jsem si to tak, že si každé ráno nejdřív přečtu jednu kapitolu z Bible.“ Patnáctiletá Maria to dělá jinak. „Čtu si Bibli každý večer před spaním.“

Pokud si chceš vytvořit vlastní rozvrh studia, můžeš začít tím, že si přečteš rámeček na následující straně. Pak si sem napiš, kdy si můžeš na studium Božího Slova vyhradit asi půl hodiny.

․․․․․

Udělat si rozvrh je jenom první krok. Když pak Bibli začneš číst, možná zjistíš, že to není vždycky jednoduché. Asi budeš souhlasit s tím, jak se vyjádřil 11letý Jezreel, který upřímně přiznal: „Některé části Bible jsou těžce srozumitelné, a ne moc zábavné.“ Pokud to tak připadá i tobě, nevzdávej to. Vždycky považuj studium Bible za příležitost naslouchat svému příteli, Jehovovi Bohu. Koneckonců, studium Bible bude tak zábavné a přínosné, jak si ho uděláš.

Nepůjde to bez modlitby

Mluvit s Bohem můžeme prostřednictvím modlitby. Přemýšlej o tom, jak úžasným darem modlitba je. Můžeš se na Jehovu obrátit v kteroukoli noční i denní hodinu. Nikdy se nestane, že by byl nedostupný. A navíc si to, co mu říkáš, vyslechnout chce. Právě proto tě Bible vybízí: „Ve všem [dávej] své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“ (Filipanům 4:6)

Z tohoto verše je vidět, že s Jehovou můžeš mluvit o všem možném, například i o svých starostech a problémech. Taky mu můžeš říct, za co jsi vděčný. Vždyť když pro tebe něco udělá tvůj kamarád, taky mu poděkuješ. A zrovna tak bys měl děkovat Jehovovi, který pro tebe udělal víc než kdokoli jiný. (Žalm 106:1)

Napiš si sem, za co například jsi Jehovovi vděčný.

․․․․․

Nepochybně máš občas taky nějaké starosti a obavy. V Žalmu 55:22 se říká: „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“

Napiš si sem, co tě trápí a o čem bys Jehovovi rád řekl v modlitbě.

․․․․․

Osobní zážitky s Jehovou

K přátelství s Jehovou patří ještě další důležitá věc. Žalmista David napsal: „Ochutnejte a vizte, že Jehova je dobrý.“ (Žalm 34:8) Když David skládal 34. žalm, právě měl za sebou hrozné období. Byl na útěku před králem Saulem, který ho chtěl zavraždit, což už samo o sobě bylo dost děsivé. Navíc aby mu unikl, musel hledat útočiště přímo uprostřed svých nepřátel, Filištínů. V této situaci ho před jistou smrtí zachránilo to, že předstíral, že přišel o rozum. (1. Samuelova 21:10–15)

David si ale nemyslel, že vyvázl díky svému důvtipu. Zásluhu za svoji záchranu připisoval Jehovovi. Předtím než napsal výše uvedená slova, uvedl: „Dotazoval jsem se Jehovy, a on mi odpověděl a osvobodil mě od všeho, čeho jsem se lekal.“ (Žalm 34:4) Když tedy David napsal „ochutnejte a vizte, že Jehova je dobrý“, bylo to na základě jeho vlastních zážitků s Jehovou.a

Máš i ty nějaký zážitek, ze kterého je vidět, že se o tebe Jehova postaral? Pokud ano, napiš si ho sem. Nemusí to být nic velkého. Přemýšlej o obyčejných každodenních věcech, které by člověk snadno mohl brát jako samozřejmost.

․․․․․

Pokud tě o Bibli učili rodiče, máš velkou výhodu. Přesto si přátelství s Bohem musíš vytvořit sám. Pokud jsi to ještě neudělal, využij myšlenky z této kapitoly a začni na tom pracovat. Jehova ti s tím určitě pomůže. Bible říká: „Neustále proste, a bude vám dáno; neustále hledejte, a naleznete.“ (Matouš 7:7)

DALŠÍ INFORMACE NAJDEŠ V 1. DÍLE, VE 38. A 39. KAPITOLE

[Poznámka pod čarou]

BIBLICKÝ TEXT

„Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu.“ (Matouš 5:3)

TIP

Když budeš číst každý den čtyři stránky z Bible, přečteš ji celou asi za rok.

VÍŠ, ŽE . . . ?

To, že čteš tuhle knihu a uplatňuješ biblické rady, které obsahuje, svědčí o tom, že Jehova se o tebe zajímá. (Jan 6:44)

MŮJ PLÁN

Abych měl(a) ze studia Bible víc, tak ․․․․․

Nezapomínat na pravidelné modlitby mi pomůže, když ․․․․․

Mámy a/nebo táty se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

● Co můžeš udělat pro to, aby tě studium víc bavilo?

● Proč Jehova rád naslouchá modlitbám nedokonalých lidí?

● Jak můžeš svoje modlitby zkvalitnit?

[Praporek na straně 291]

„Když jsem byla mladší, říkala jsem v modlitbě pořád to samé. Teď se snažím říkat Jehovovi, co jsem ten den zažila dobrého i špatného. A protože každý den je jiný, nestane se mi, že bych pořád dokola opakovala stejné věci.“ Eve

[Rámeček a obrázek na straně 292]

Dobře Bibli poznej

1. Vyber si nějakou biblickou zprávu, kterou si chceš přečíst. Modli se o to, abys jí dokázal porozumět.

2. Pozorně si ji přečti. Nespěchej. Při čtení používej představivost. Zapoj co nejvíc smyslů. Snaž se vidět tu scénu, slyšet jednotlivé postavy, cítit různé vůně, vnímat chuť jednotlivých jídel a tak dále. Nech tu zprávu ve svojí mysli ožít.

3. O tom, co si přečteš, přemýšlej. Polož si například otázky:

● Proč dal Jehova do Bible tuhle zprávu zapsat?

● Které postavy chci napodobovat a které jsou výstražným příkladem?

● Co praktického se z této zprávy můžu naučit?

● Co se z toho dozvídám o Jehovovi a o tom, jak jedná?

4. Krátce se k Jehovovi pomodli. Řekni mu, co ses při tomto studiu Bible dozvěděl a jak to chceš ve svém životě uplatnit. Bible je dar od Jehovy, a tak mu za ni nikdy nepřestaň děkovat.

[Obrázek]

„Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé vozové cestě.“ (Žalm 119:105)

[Rámeček a obrázek na straně 294]

Nejdřív to důležité

Připadá ti, že nemáš čas se modlit nebo studovat Bibli? Často záleží na tom, v jakém pořadí věci děláš.

Udělej tenhle pokus: Vezmi nějaký kyblík a dej do něj několik velkých kamenů. Pak ho až po okraj naplň pískem. Do kyblíku se vejdou kameny i písek.

Teď kyblík vyprázdni, ale kameny i písek si nech a zkus to udělat opačně. Nejdřív dej do kyblíku písek a až potom kameny. Že se to tam nevejde? Je to tím, že tentokrát jsi jako první nasypal písek.

Co z toho vyplývá? Bible nás vybízí, abychom se „ujišťovali o důležitějších věcech“. (Filipanům 1:10) Pokud dáš ve svém životě na první místo méně důležité věci, jako je například zábava, na důležitější věci — činnosti, které souvisí se službou Bohu — ti čas nikdy nezbude. Když se ale budeš řídit touto biblickou radou, najdeš si čas na oboje — jak na duchovní věci, tak i na zábavu. Všechno záleží na tom, co dáš do „kyblíku“ nejdřív.

[Obrázek na straně 290]

S přátelstvím s Bohem je to podobné jako s květinou — o obojí se musí pečovat

36. KAPITOLA

Jak můžu obhájit svoji víru v Boha?

Co tě nejvíc odrazuje od toho, abys se spolužáky mluvil(a) o své víře?

□ Obavy, že jim to nedokážu dobře vysvětlit

□ Strach, že se mi budou posmívat

□ To, že nevím, jak začít

Kdybys o své víře chtěl(a) druhým něco říct, která z těchto možností by pro tebe byla nejjednodušší?

□ Mluvit jen s jedním spolužákem

□ Mluvit před celou třídou

□ Napsat o svých náboženských názorech v nějaké školní práci

Napiš, s kým z vaší třídy by se podle tebe dalo o Bibli mluvit, kdybys věděl(a), jak začít. ․․․․․

VÍRA v Boha pravděpodobně nepatří k nejoblíbenějším tématům mezi mladými. Když přijdeš s čímkoli jiným — ať je to sport, oblečení nebo opačné pohlaví — rozpoutá se živá diskuse. Ale jakmile začneš mluvit o Bohu, rozhostí se trapné ticho.

To ještě nemusí znamenat, že tvoji vrstevníci v Boha nevěří. Často je to právě naopak. Někteří se jen stydí o tom mluvit. Možná si říkají, že tohle téma není zrovna populární.

A co ty?

Pokud se ti moc nechce mluvit o Bohu se svými spolužáky, je to pochopitelné. Nikomu není příjemné, když ho druzí neuznávají. A ještě horší je, když se mu posmívají. Mohlo by se ti něco takového stát, pokud budeš mluvit o svojí víře? Ano, mohlo. Ale tvoji vrstevníci tě taky můžou překvapit. Hodně z nich hledá odpověď na otázky jako například: Kam tenhle svět spěje? Proč je v něm tolik utrpení? O takových tématech se asi radši budou bavit s nějakým svým vrstevníkem než s někým z dospělých.

I přesto pro tebe možná představa, že budeš se svými vrstevníky mluvit o náboženství, není moc příjemná. Ale uvědom si, že svoji víru nemusíš obhajovat fanaticky, ani nemusíš mít obavy, že nedokážeš vždycky reagovat tím nejlepším způsobem. Mluvit o víře může být podobné jako hrát na nějaký hudební nástroj. Ze začátku je to docela obtížné. Ale když cvičíš, je to stále snadnější a časem vidíš dobré výsledky. Jak tedy můžeš takový rozhovor zahájit?

Většinou se dá najít způsob, který pro tebe bude příjemný. Například když se ve třídě probírá nějaká aktuální událost, můžeš se přidat a vysvětlit, co k tomu říká Bible. Nebo se můžeš dát do řeči jen s jedním spolužákem. Někteří mladí křesťané to dělají ještě jednodušším způsobem — na lavici položí nějaké biblické publikace a čekají, až si toho spolužáci všimnou. Takový postup často funguje a rozhovor se pak snadno rozproudí.

Kterou metodu bys mohl vyzkoušet ty? ․․․․․

Napadá tě ještě jiný způsob, jak se spolužáky mluvit o své víře? Pokud ano, napiš si ho sem.

․․․․․

Někdy se příležitost vydat svědectví nabízí v rámci nějakého školního projektu. Co třeba můžeš udělat, když se začne probírat evoluce? Jak můžeš svoji víru ve stvoření obhájit?

Jak obhájit víru ve stvoření

„Když jsme při vyučování začali probírat evoluci, zpochybnilo se tím všechno, co mě doma učili,“ říká Ryan. „Ve škole ji předkládali tak, jako kdyby byla dokázaná, a to mě znejistilo.“ Raquel zažila něco podobného. „Když učitelka při občance řekla, že příští hodinu budeme probírat evoluci, zhrozila jsem se. Bylo mi jasné, že budu muset před celou třídou vysvětlit, co si o tomhle ožehavém tématu myslím.“

Jak se cítíš ty, když se při vyučování začne mluvit o evoluci? Věříš, že Bůh „stvořil všechny věci“. (Zjevení 4:11) Doklady toho, že svět musel vytvořit někdo inteligentní, vidíš všude kolem sebe. Ale v učebnicích se píše, že se život vyvinul, a podobně se vyjadřují i učitelé. A tak si možná říkáš: „Kdo jsem já, abych názory ‚odborníků‘ zpochybňoval?“

Takové obavy mít nemusíš — zdaleka totiž nejsi jediný, kdo s evoluční teorií nesouhlasí. Nepřijímá ji ani mnoho vědců a stejný názor má i hodně učitelů a studentů.

Pokud ale chceš svoji víru ve stvoření obhájit, musíš vědět, co Bible doopravdy říká. Není nutné dělat problém z něčeho, o čem se Bible nezmiňuje detailně. Uvažuj o několika příkladech:

Učebnice uvádí, že země a sluneční soustava existují miliardy let. Bible říká, že celý vesmír, včetně země, existoval ještě před prvním stvořitelským dnem. A to může znamenat, že země i sluneční soustava jsou miliardy let staré. (1. Mojžíšova 1:1)

Učitel říká, že země nemohla být vytvořena za šest dnů. Podle Bible stvořitelský den netrval pouze 24 hodin.

Při vyučování se rozebíralo několik příkladů toho, že zvířata i lidé se během doby měnili. Bible říká, že Bůh stvořil živé organismy ‚podle jejich druhu‘. (1. Mojžíšova 1:20, 21) Tento výrok nepodporuje ani myšlenku, že život vznikl z neživé hmoty, ani to, že Bůh začal evoluční proces vytvořením jedné buňky. V jednom „druhu“ nicméně může být značná různorodost. Tvrzení, že v rámci jednotlivých ‚druhů‘ ke změnám dochází, tedy v rozporu s Biblí není.

Jak můžeš na základě podnětů uvedených v této kapitole reagovat, když tvůj spolužák nebo učitel řekne:

„Je vědecky dokázáno, že jsme výsledkem evoluce.“ ․․․․․

„V Boha nevěřím, protože jsem ho nikdy neviděl.“ ․․․․․

Za svým přesvědčením si stůj

Pokud tě vychovávají křesťanští rodiče, možná věříš ve stvoření jen proto, že tě k tomu vedou. Ale s tím, jak dospíváš, bys asi chtěl Boha uctívat „se svou silou rozumu“ a mít svoji víru dobře podloženou. (Římanům 12:1) Polož si proto otázku: Co je pro mě důkazem, že Stvořitel existuje? Čtrnáctiletý Sam říká o lidském těle: „Je detailně propracované a velmi složité. Všechny jeho části skvěle spolupracují. Lidské tělo nemohlo vzniknout evolucí.“ Šestnáctiletá Holly s tím souhlasí a dodává: „Když mi zjistili cukrovku, začala jsem se hodně zajímat o to, jak lidské tělo funguje. Je například úžasné, jak velký vliv má slinivka — malý orgán schovaný za žaludkem — na složení krve a funkci dalších orgánů.“

Napiš sem, které tři věci jsou pro tebe přesvědčivým důkazem, že Stvořitel existuje.

1. ․․․․․

2. ․․․․․

3. ․․․․․

Kvůli tomu, že věříš v Boha a ve stvoření, si vůbec nemusíš připadat divně ani se za to nemusíš stydět. Když přemýšlíme o důkazech, je jen rozumné přiklonit se k názoru, že lidé nejsou dílem náhody, ale inteligentního Stvořitele.

Ve skutečnosti je to evoluce, a ne stvoření, co vyžaduje velkou dávku víry — člověk vlastně musí uvěřit, že zázraky se děly samy od sebe. Když tuto otázku důkladně prozkoumáš a dobře si promyslíš logické argumenty, dodá ti to odvahu svoji víru ve Stvořitele obhájit.

BIBLICKÝ TEXT

„Nestydím se totiž za dobrou zprávu; je vskutku Boží mocí k záchraně pro každého, kdo má víru.“ (Římanům 1:16)

TIP

Když se spolužáky mluvíš o svojí víře, dej pozor na to, jak působíš. Když uvidí, že se stydíš, možná se ti začnou posmívat. Pokud ale budeš mluvit s jistotou, zrovna tak jako oni mluví o svých názorech, je pravděpodobnější, že tě budou respektovat.

VÍŠ, ŽE . . . ?

Když mají někteří učitelé předložit důkazy pro evoluci, nejsou toho schopni a uvědomí si, že tuto teorii přijali vlastně jen proto, že se to tak kdysi sami učili.

MŮJ PLÁN

Začít s někým ze třídy rozhovor o Bibli můžu tak, že ․․․․․

Když se mě někdo zeptá, proč věřím ve Stvořitele, tak řeknu ․․․․․

Mámy a/nebo táty se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

● Proč je důležité mluvit s druhými o své víře?

● Při jakých příležitostech by pro tebe bylo ve škole nejsnadnější mluvit o své víře ve stvoření?

● Jak můžeš tomu, kdo všechno stvořil, dát najevo svoji vděčnost? (Skutky 17:26, 27)

[Praporek na straně 299]

„Škola je obvod, kde můžeme kázat jenom my.“ Iraida

[Obrázek na straně 298]

Podobně jako ke hře na hudební nástroj, i k tomu, aby člověk mluvil o své víře, je nutná určitá obratnost — a ta přijde s praxí

[Obrázek na straně 300 a 301]

Strach z toho, že svoji víru nedokážeš obhájit, můžeš překonat