Schopnost bobra stavět hráze

Přírodovědci našli bobří hráze, které byly až 850 metrů dlouhé a 5,3 metru vysoké. Jak dokážou bobři postavit něco tak velkého?

Nejdřív bobři porazí stromy, které mají v průměru obvykle tak 10 centimetrů a okoušou jim větve. Velké větve zastrkají do koryta vodního toku, aby tam sloužily jako svislé podpěry. Prostor mezi nimi pak vypletou proutím a rákosím. Stavbu bobři zpevní tak, že ji zatíží kameny a každý konec hráze připevní ke stromu nebo k velkému balvanu. Navíc konstrukci zpevní podpěrami ze strany, která je po proudu, aby hráz odolala váze přitékající vody. Nakonec bobři hráz z druhé strany utěsní větvičkami, trávou a bahnem. Na obou koncích hráze udělají přepady pro případ velké vody. A když hodně prší, přepady ještě zvětší.

Vědci zjistili, že bobří hráze mají pozitivní vliv na okolní krajinu. Například snižují erozi půdy, zlepšují kvalitu vody a zvyšují hladinu podzemní vody. Některé potoky v létě dřív vysychaly, ale díky hrázím teď tečou celý rok. A když přijdou velké deště, tak nehrozí záplavy, protože vodu absorbují mokřady, které v okolí hrází vznikají. Tyhle mokřady navíc zabraňují šíření požárů a často zůstanou jediným zeleným ostrůvkem, i když všude okolo zuří oheň. Mokřady se taky stávají domovem mnoha druhů zvířat.

V jedné vědecké studii se píše, že „bobří hráze vypadají jako stavby navržené inženýry“. Vědci v Severní Americe se bobry snažili napodobit a postavili spoustu imitací jejich hrází. A tak není divu, že bobrům se taky říká ekologičtí inženýři.

Co si o tom myslíte? Je schopnost bobra stavět hráze výsledkem evoluce, nebo ji někdo vymyslel?