Postav svoji víru na pevném základu

KDYŽ jsi studoval Bibli se svědky Jehovovými, co tě přesvědčilo, že jsi našel tu „jednu víru“ – ten jediný správný způsob, jakým Bůh chce, abychom ho uctívali? (Ef. 4:4–6) Přitáhlo tě k Jehovovým služebníkům, když jsi viděl, jak se mezi sebou mají rádi? Zapůsobilo na tebe, jak hezky se chovají? Hodně lidí chce patřit do Boží organizace proto, že se tam cítí dobře a taky tam cítí upřímnou lásku. A to je pochopitelné, protože láska a hezké chování jsou charakteristické pro ty, kdo uctívají Boha správně. (Jan 13:35; 1. Petra 2:12)

Ale co když se tě nějaký bratr nebo sestra něčím dotkne nebo se k tobě zachová nelaskavě? Nebo co když někdo z nich vážně zhřeší – možná dokonce udělá něco skandálního, jako se to stalo v prvním století v korintském sboru? (1. Kor. 5:1) Jestli tvoje víra stojí jenom na tom, jaké pocity v tobě vyvolává chování druhých, pak se může snadno stát, že jí něco otřese. Existují pro víru nějaké stabilnější základy?

STABILNÍ ZÁKLADY PRO VÍRU

Jak můžeš „postavit“ pevné základy pro svoji víru? Tak, že budeš posilovat svoje přesvědčení o tom, že to, co ses dozvěděl z Bible, je pravda. Jak ti to může pomoct? Podíváme se na jeden příklad.

Jednou Ježíše opustilo hodně jeho učedníků. Pohoršil je jeho výrok o tom, že mají jíst jeho tělo a pít jeho krev. Řekli: „Takové otřesné řeči!“ To, co řekl, je tak šokovalo, že ho přestali následovat. (Jan 6:56–60, 66)

Ježíš se tehdy zeptal svých apoštolů: „Nechcete odejít i vy?“ Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu bychom šli? Máš slova věčného života. My jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Boží Svatý.“ (Jan 6:67–69)

V čem se Petr a ostatní apoštolové lišili od těch, kdo Ježíše opustili? Jejich víra stála na něčem pevnějším, než jsou pocity. Petr řekl: „My jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Boží Svatý.“ Ježíšovi věrní apoštolové věděli, čemu věří a proč tomu věří. Když porovnali to, co znali z Písma, s tím, jak se Ježíš choval a co říkal, byli přesvědčení, že on je ten Mesiáš. Touto základní pravdou si byli tak jistí, že jejich vírou na rozdíl od ostatních neotřáslo to, co Ježíš řekl.

Co se z toho příběhu učíme? To, co víme, může mít větší sílu než to, jak se cítíme. Proč? Protože biblické nauky, včetně toho, co jsme se dozvěděli o Božím jménu, o Božím záměru a o výkupném, se nemění. Na naše pocity může mít vliv to, co lidé dělají nebo říkají. Ale o biblických pravdách to neplatí. Když dobře známe pravdy z Bible a uvědomujeme si, prostřednictvím koho nás je Jehova učí, nepřestaneme mu sloužit kvůli tomu, jak se někdo chová.

Samozřejmě na nás dobře působí, když vidíme, jak se bratři a sestry mají rádi a jak se hezky chovají. Ale i kdyby někdo z nich udělal něco, co by nás zasáhlo, naše víra může zůstat silná. Proč? Protože dál pevně stojí na tom, co jsme se dozvěděli z Bible. Toto pevné přesvědčení nám pomůže důvěřovat, že jsme v té správné organizaci. A to, že někteří jednotlivci udělají něco špatného, na tom nic nezmění.

Svoje přesvědčení o pravdách z Bible posilujeme tak, že si ji pravidelně čteme a studujeme. Díky tomu si budeme jistí, že jsme našli ten jediný správný způsob, jakým Bůh chce, abychom ho uctívali. Naše víra bude stát na pevných základech a neotřese jí to, co někdo řekne nebo udělá. (Žalm 16:8; viz rámeček „Zůstaň na té správné cestě“)