Jehova — Krutý, nebo láskyplný Bůh?

„ALE Bůh Bible je krutý Bůh,“ řekl Japonec kategoricky. Misionář, který stál před domovními dveřmi, měl před sebou člověka, který znal Boží slovo, Bibli.

„Jak je to s potopou, kdy Bůh nechal lidi, aby se utopili?“ pokračoval Japonec. „A s tím, že obrátil Sodomu a Gomoru v popel, nemluvě ani o tom, že přikázal Izraelitům, aby vyhladili Kananejce? Jak můžete tvrdit, že Bůh není krutý? Ostatně, Bůh ‚Nového zákona‘ je úplně jiný. Ježíš učil, že Bůh je Bohem pokoje a lásky.“

Tyto představy o krutém a bojechtivém „starozákonním“ Bohu ovládají myšlení mnoha lidí. Na základě toho pochybují mnozí lidé dokonce také o „novozákonním“ Bohu. Jak může někdo chtít sloužit Bohu, který má zřejmě rozpolcenou osobnost?

„Všechny jeho cesty jsou právo“

Lidé však nejsou oprávnění kritizovat Boží jednání. Rozumí snad dítě hned, proč ho otec vystavuje bolestivému lékařskému ošetření? Ani my nemůžeme ihned pochopit všechno Boží jednání. „Vězte, že Jehova je Bůh,“ řekl žalmista. „To on nás udělal, a ne my sami.“ — Žalm 100:3.

Není tedy nemoudré ukvapeně usuzovat, že Boží jednání je kruté? „ ‚Vaše myšlenky. . . nejsou mými myšlenkami ani mé cesty nejsou vašimi cestami,‘ je Jehovův výrok. ‚Vždyť jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než vaše cesty a mé myšlenky než vaše myšlenky.‘ “ (Iz. 55:8, 9) Dále nás Bible ujišťuje: „Všechny jeho cesty jsou právo.“ Jehova je označován jako „Bůh věrnosti, u něhož není bezpráví“. (5. Mojž. 32:4) Budeme proto chtít prozkoumat některé případy, kdy Bůh uznal za správné vykonat rozsudek.

Potopa

„Jehova. . . viděl, že špatnost člověka na zemi je hojná.“ (1. Mojž. 6:5) To byl svět před potopou. Ano, Jehova Bůh „viděl zemi a hle, byla zkažená, protože všechno tělo zkazilo svou cestu na zemi“. (1. Mojž. 6:12) Někteří na to snad odpovědí, že Bůh měl ponechat lidi jejich osudu; měl je nechat dělat, co chtěli. Na zemi však byli také čestní, v mravním ohledu bezúhonní lidé. Nebylo by kruté, kdyby Bůh připustil, aby zlí vyhladili ze země poslední stopu mravnosti? Proto Bůh způsobil, aby přišla celosvětová potopa, aby byla země osvobozena od všech, kteří ji kazili.

Krutý Bůh by neučinil žádné opatření pro přežití lidí a zvířat. Bůh se však o to postaral. Krutý Bůh by nevaroval před blížící se potopou. Jehova však přikázal Noemovi, aby sloužil 40 až 50 let jako „kazatel spravedlnosti“. (2. Petra 2:5) Lidé si mohli zvolit mezi životem a smrtí.

Sodoma a Gomora

Když dva andělé navštívili Sodomu, projevili obyvatelé brzy svou zvrácenou povahu. Sodomští muži obklíčili Lotův dům, „od chlapce po starého muže, všichni lidé v jednom srocení. A stále volali na Lota a říkali mu: ‚Kde jsou muži, kteří k tobě vešli dnes večer? Vyveď nám je, abychom s nimi měli styk.‘ “ (1. Mojž. 19:4, 5) Obyvatelé Sodomy a Gomory „vycházeli za nepřirozeným používáním těla“. — Juda 7; viz též Římanům 1:26, 27.

Bůh, „jenž zkoumá srdce“, viděl, že obyvatelé těchto měst nemohli být zachráněni. Zasloužili si zničení. (Řím. 8:27) V Sodomě nebylo možné najít ani deset spravedlivých. (1. Mojž. 18:32) Pro spravedlivého Lota a jeho rodinu bylo chování sodomských obyvatel skutečným nebezpečím. Proto bylo skutkem lásky, že Bůh Lota a jeho dcery vysvobodil. — 1. Mojž. 19:12–26.

Vykonání rozsudku na Kananejcích

Jehova kdysi slíbil Abrahamovi, že se jeho semeno nakonec ujme vlastnictví kananejské země. Povšimni si však, že v jeho dnech nedošlo k žádnému vykonání rozsudku. Proč ne? „Provinění Amorejců [převládajícího kananejského kmene] se ještě nedokončilo,“ řekl Jehova. (1. Mojž. 15:16) Mělo uplynout asi 430 let, než špatnost tohoto národa dosáhla takové míry, že Mojžíš mohl říci: „Je to pro ničemnost těchto národů [Kanaánu], že je Jehova, tvůj Bůh, před tebou zahání.“ — 5. Mojž. 9:5.

Kniha „Archeologie a Starý zákon“ (angl.) o tom říká: „Brutalita, chlípnost a bezuzdnost, jež se projevují v kananejské mytologii, . . . musely vyvolat u jejích vyznavačů ty nejhorší povahové rysy a musely vést k nejzvrhlejším praktikám té doby, jako např. svatá prostituce, oběti dětí a uctívání hada, . . . [musely vyvolat] nejhorší morální a náboženskou zvrhlost.“ Ale Gibeonité a obyvatelé tří jiných měst byli ušetřeni. (Jozue 9:17, 18) Byl by to strpěl nějaký krutý Bůh?

Rozpolcená osobnost?

Někteří však tvrdí, že „starozákonní“ Bůh změnil v „Novém zákoně“ svou osobnost. Ježíšovy nauky se podle jejich slov soustřeďují kolem lásky. — Mat. 5:39, 44, 45.

Zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. však přišlo podle Ježíšovy předpovědi jako božské vykonání rozsudku. (Mat. 23:37, 38; 24:2) Kromě toho byly usmrceny nespravedlivé jednotlivé osoby, jako Ananiáš, Zafira a Herodes. Bůh se nezměnil. (Sk. 5:1–11; 12:21–23; Mal. 3:6) Ani Ježíšovy nauky o lásce nebyly nové. Již dávno předtím bylo přikázáno v mojžíšském Zákoně: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (3. Mojž. 19:18) Ježíšovy nauky o obětavé lásce však zahrnují víc než toto přikázání. (Jan 13:34) Nezapomeň také, že Ježíš energicky pranýřoval pokrytecké náboženské vůdce. Přečti si Matouše, kapitolu 23, a uvidíš, jak ostře je Ježíš odsoudil.

Biblické zprávy tedy nepřipouštějí závěr, že Jehova je krutý Bůh, ale jsou svědectvím jeho hluboké a trvalé lásky k lidstvu. Proto cítíme touhu dovědět se o Jehovovi a jeho laskavém způsobu jednání více. Další článek nám při tom pomůže.

[Obrázek na straně 3]

Byl Jehova spravedlivý, když přivodil potopu, když zničil Sodomu a Gomoru a když vykonal rozsudek na Kananejcích?