‚Cti své rodiče‘ — co jen se s tím stalo?

JEDEN otec řekl o svých dvou synech: „Kdykoli vyjadřuji své názory, jednají tak, jako by mne pouze trpěli. ‚Cti své rodiče‘ — co jen se s tím stalo?“ Podobně se vyjádřil ředitel jedné rodinné poradny: „Mladí lidé v dnešní době nejen svým rodičům odmlouvají, ale zpravidla pohrdají jejich autoritou.“

Ať jsi mladý nebo dospělý, jistě sis povšiml, že dnes mnozí mladí lidé neposlouchají své rodiče a neprojevují jim úctu. To je věc, která by měla zajímat i tebe, ať jsi mladý nebo ať jsi rodič. Proč?

Protože rozpory mezi rodiči a dětmi, které vidíš, patří k souboru, mozaice událostí, jež označují tuto dobu jako poslední dny. Podle Bible přijde před konečným zničením celosvětového systému věcí období nazvané „poslední dny“. (2. Tim. 3:1) Budou tu však lidé, kteří přežijí a budou se těšit ze života pod skutečným nebeským panstvím. — Dan. 2:44; Zjev. 21:1–4.

Ale jakou spojitost má neposlušnost vůči rodičům s tím, co Bible říká o dnešní a budoucí době? V předcházejících vydáních „Strážné věže“ jsme rozebírali proroctví Ježíše Krista u Matouše 24, Lukáše 21 a Marka 13. Ježíš se zaměřil na světové události, které budou charakteristické pro „závěr systému věcí“: jsou to, mimo jiné, války, zemětřesení a bezzákonnost. Ve vztahu k tomu je však i prorocký popis tohoto časového období, který je ve 2. Timoteovi 3:1–5, a na ten se nyní zaměříme. Bible zde nepojednává jen o vnějších silách, které působí na lidstvo, ale zdůrazňuje postoje lidí, kteří prožívají tyto dramatické události. Říká:

„Věz . . . , že v posledních dnech nastanou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, . . . a od těch se odvracej.“

Povšimni si, že tato slova apoštola Pavla popisují, jak poslední dny zapůsobí na lidi. Také si všimni, že ‚neposlušnost vůči rodičům‘ měla být v tomto kritickém období označeném jako poslední dny význačným rysem.

SPLNĚNÍ V NAŠÍ DOBĚ?

Někdo se snad zeptá: ‚Jak víme, že Pavel nemluvil o poměrech jen ve své době?‘ Apoštol po svém proroctví dává radu křesťanovi, který se jmenoval Timoteus, a proto se někteří lidé pochopitelně ptají. zda Pavel opravdu psal o naší době. (2. Tim. 3:5, 14, 15) Povšimni si však Pavlových slov, že „v posledních dnech nastanou kritické časy“. Jistě mluvil o budoucím vývoji událostí. Timoteovi bylo řečeno, aby se ‚odvracel‘ od osob, jež projevují nežádoucí rysy. protože někteří ve sboru tak již jednali. Ale Pavlova slova ukazují, že v budoucích posledních dnech bude situace ještě kritičtější. — Srovnej 2. Tes. 2:6–12; 3:6–14.

Slyšel jsi však možná výroky některých výzkumníků, že většina mladých lidí dnes opravdu vychází se svými rodiči celkem dobře. Co si myslíš o takových tvrzeních ve světle 2. Timoteovi 3:1–5? Než dospějeme k nějakému závěru, pozorujme, jak se jeví Pavlovo proroctví na pozadí biblických dějin.

„CTI SVÉHO OTCE A SVOU MATKU“

Tak zní páté z Deseti přikázání. (2. Mojž. 20:12) Tato slova byla vštěpována do mysli židovské mládeže. (5. Mojž. 5:16; 6:6, 7) Neposlouchat rodiče bylo nemyslitelné — v některých případech to byl přestupek, za který byl trest smrti! (5. Mojž. 21:18–21) Starověký způsob života pomáhal rodičům zachovávat milující, ale přísný dohled. Rodinná struktura byla patriarchální. Úloha rodičů byla jasně určená. Děti byly považovány za přínos, požehnání, a různé práce v jejich zemědělské společnosti jim poskytovaly hojnost zaměstnání. — Srovnej Žalm 127:3.

Ale jak se národ odkláněl od Jehovových cest, rodinný život se kazil. Asi 800 let po vydání Deseti přikázání prohlásil prorok Malachiáš: „Syn opovrhuje otcem; dcera povstává proti matce . . . mužovi nepřátelé jsou lidé z jeho vlastní domácnosti.“ (Mich. 7:6) Ezechiel se vyjádřil podobně o městě Jeruzalému: „S otcem a matkou v tobě zacházeli s pohrdáním.“ (Ezech. 22:7) Taková hrubá neúcta k rodičům byla příznakem rozšířeného morálního úpadku. Proto Bůh podnikl přísná disciplinární opatření proti celému národu. — Jer. 1:15, 16.

Z tohoto hlediska budeš pravděpodobně souhlasit s tím, že mnohé z chování mládeže ve 20. století by bylo tehdy v prvním století pro Pavla otřesné. Dnešní liberální názory na výchovu dětí byly tehdy neslýchané. Musíme tedy pamatovat na to, že studie, které představují obraz dnešního rodinného života v růžových barvách, přehlížejí Boží měřítka pro děti. (Ef. 6:1–3) Jestliže názory a chování běžné mezi mládeží dnes srovnáme s Božími měřítky, můžeme pochopit, proč Bible označuje dnešní generaci jako „neposlušnou“. To neznamená, že by musely být neposlušné všechny děti. Ale neposlušnost je značně rozšířená a velká — velmi patrná.

Je však ‚neposlušnost vůči rodičům‘ opravdu rozšířená po celém světě? Je dost důkazů o rozporech mezi rodiči a dětmi, z nichž by bylo patrné. že žijeme v „posledních dnech“? — 2. Tim. 3:1, 2.

[Praporek na straně 4]

‚Všechny děti nejsou vzpurné. Ale neposlušnost je značně rozšířená a velká.‘