Bylo to opravdu panenské narození?
PRO mnoho lidí je tvrzení, že Ježíš Kristus se narodil z panny, jen legendou. Nevidí tu žádný rozdíl od bájí Řeků a jiných národů, které vyprávějí, že lidé byli zplozeni bohy.
Jsou důvody pro tento názor správné? Co říci o takových starých bájích? Řečtí bohové byli znázorňováni se smyslnou touhou po ženách, s nimiž pak měli „polobohy“. Po pojednání o bájných „panenských narození“ dochází dílo The Interpreter’s Dictionary of the Bible (sv. 4, str. 791) k názoru: „Mezi pohanskými bájemi o mnohobožské promiskuitě a vznešeném jednobožství Ježíšova panenského narození je ohromná propast, než aby ji mohlo svědomité bádání překročit.“ K tvrzení, že myšlenka Ježíšova panenského narození pochází z orientálních bájí, poznamenává Encyclopedie náboženství a mravnosti (sv. XII, str. 625, angl.), že „nejsou důkazy“ o existenci takové legendy. Nauka o Ježíšově panenském narození nemůže být tedy spojována s nějakými nadpřirozenými narozeními v mytologii.
Učí však Bible skutečně, že se Ježíš narodil z panny? Mnozí lidé myslí, že tomu tak není, nýbrž že Ježíš je popisován jako tělesný syn Josefův. Poukazují na následující texty: Obyvatelé Nazaretu označili Ježíše jako „tesařova syna“ a jako „syna Josefova“. (Mat. 13:55; Luk. 4:22) Filip řekl Natanaelovi: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a proroci, Ježíše, syna Josefova.“ (Jan 1:46) Jednou řekli lidé, kteří reptali proti Ježíšovi: „Není to Ježíš, syn Josefův, jehož otce i matku známe?“ — Jan 6:46.
Znamenají tyto citáty z Bible opravdu, že Ježíš byl Josefovým tělesným synem? Ne. Ve všech těchto případech vyjádřili mluvčí pouze všeobecné mínění nebo názor. Protože Ježíš byl vychován v Nazaretu Josefem a Marií, považovali jej právem za jejich syna. Nebyl důvod, aby tito lidé všeobecně smýšleli jinak. U Lukáše 3:23 je potvrzeno, že označení „syn Josefův“ použité na Ježíše pochází pouze z tehdy panujícího názoru, protože čteme: „Mimo to, Ježíš sám byl asi třicet let starý, když začal své dílo, a byl pokládán za syna Josefova.“
Prozkoumání toho, co říká Bible o Ježíšově početí, ukazuje jasně, že Marie skutečně byla pannou. Když jí Gabriel řekl, že porodí syna, Marie byla udivená a ptala se: „Jak se to může stát, když nemám styk s mužem?“ Nato jí řekl Gabriel: „Přijde na tebe svatý duch a zastíní tě moc Nejvyššího. Proto také to, co se narodí, bude se nazývat svaté, Boží Syn.“ Zřejmě to mělo být narození, které vyžadovalo Boží zásah — zázrak. Proto připojil Gabriel ujištění: „U Boha nebude nemožné žádné prohlášení.“ — Luk. 1:34–37.
Z Gabrielových slov je vidět, že svatý duch měl být prostředníkem, jímž měl Jehova něco vykonat, co bylo lidem nemožné. Co Bůh učinil? Bible sice nemluví o podrobnostech, ale říká dost, abychom si mohli představit, co se mělo stát.
Dávno předtím, než se Ježíš narodil jako člověk, žil u svého Otce v nebesích. Sám říká: „Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli toho, který mne poslal. Co tedy, kdybyste spatřili Syna člověka, jak vystupuje tam, kde byl před tím?“ — Jan 6:38, 62.
Aby Ježíš mohl sestoupit z nebe, musel se vzdát své existence jako duchovní osoba. V Bibli o tom čteme: „Vzdal se sám sebe a přijal podobu otroka a stal se podobným lidem.“ — Fil. 2:7.
Když se Ježíš vzdal své nebeské nádhery, musel být přenesen jeho život včetně jeho charakteristických osobních znaků do lůna panny Marie. To se stalo působením Božího svatého ducha. Pro nejvyššího Boha to nebyl problém. Jako stvořitel zná dokonale složení všech svých inteligentních tvorů. Není pro něho tajemstvím nic o početí člověka a vývoji dítěte v matčině těle. — Job 31:15; Žalm 139:16; Kaz. 11:5.
Nemělo by být skutečně těžké pochopit, že neviditelné přenesení života a osobních znaků Božím svatým duchem se může stát a také se stalo. U člověka je buňka vzniklá spojením semene s vajíčkem menší než tečka na konci této věty. A jen nepatrná část této buňky obsahuje úplný kód, podle něhož vznikne chlapec nebo dívka s určitými tělesnými znaky a vzorem osobnosti. Proto byla zapotřebí jen mikroskopicky malá částečka, aby Marie byla těhotná dokonalým Božím Synem.
Když Marie skutečně otěhotněla působením svatého ducha, byl Josef, který s ní byl zasnouben, v těžkém postavení, a tak nevěděl, co má dělat. Neměl s ní ještě pohlavní styky. Jeho starost s Mariiným těhotenstvím však byla rozptýlena, když mu Jehovův anděl oznámil skutečnosti: „Josefe, synu Davidův, neboj se vzít si domů Marii, svou manželku, neboť co je v ní zplozeno, je ze svatého ducha. Porodí syna a ty ho pojmenuješ Ježíš.“ (Mat. 1:18–21) Nato Josef a Marie vstoupili do manželství. „Ale neměl s ní žádný styk,“ říká Bible, „dokud neporodila syna; a pojmenoval ho Ježíš.“ — Mat. 1:25.
Podle toho nemůže být Ježíš v žádném případě označován jako Josefův tělesný syn. Skutečně se narodil z panny. Proč to však bylo nutné?
Z Bible se dozvídáme, že Adam, první člověk, ztratil neposlušností dokonalý lidský život pro všechny své potomky. Čteme: „Skrze jednoho člověka přišel na svět hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ (Řím. 5:12) Ano, Adam vlastně zaprodal celé lidstvo do otroctví hříchu a smrti. (Srovnej Římanům 7:14.) K osvobození Adamových potomků byla zapotřebí výkupní cena. Podle Božích měřítek dokonalé spravedlnosti — jak bylo ukázáno v mojžíšovském Zákoně — musela cena odpovídat tomu, co bylo ztraceno. Zákon stanovil: „Dáš duši za duši.“ (2. Mojž. 21:23) Protože Ježíš byl zplozen svatým duchem bez pomoci nedokonalého lidského otce, měl právě to, co Adam ztratil — byl to člověk bez všech slabostí a nedokonalostí. Proto se mohl Ježíš dát „jako odpovídající výkupné za všechny“. — 1. Tim. 2:6.
Biblické důkazy tedy připouštějí pouze jeden závěr: Bylo to skutečně narození z panny. Pouze tímto zázrakem se mohl narodit ten, kdo byl dokonalým Božím lidským synem a neměl ani nejmenší stopu nedokonalosti. Díky Bohu za tento zázrak, kterým otevřel lidem možnost, aby byli osvobozeni od hříchu a smrti!