Má datum slavnosti pasach význam pro křesťana?
JEŽÍŠ KRISTUS, zakladatel křesťanství, ustanovil slavnost na památku své smrti (Pánovu večeři) na den, který byl vyznačen každoroční slavností — židovským pasach. Proto je Pánova večeře logicky také roční slavností. Datum, kdy byl konán pasach, určuje proto, kdy se má vzpomínat na Ježíšovu smrt. Křesťané se tedy nezajímají pouze přibližně o to, kdy byl pasach slaven. Tento den je pro ně významný, protože jim byl dán příkaz vždy znovu vzpomínat na Ježíšovu smrt. — Luk. 22:19.
Podle židovského kalendáře spadá výroční den slavnosti pasach na měsíc nisan. Jehova Bůh přikázal o beránkovi nebo kozlovi, který měl být sněden během večeře pasach: „Budete. . . jej dále opatrovat až do čtrnáctého dne tohoto měsíce a celý sbor shromážděného Izraele. . . [jej] porazí mezi dvěma večery.“ — 2. Mojž. 12:6.
Co znamená zmínka o ‚dvou večerech‘? Hraje nějakou úlohu při určování data, kdy měl být slaven pasach?
Židovská tradice zastupuje všeobecně názor, že u ‚dvou večerů‘ jde o dobu mezi polednem (kdy se slunce začíná sklánět) a západem slunce. To by znamenalo, že oběť pasach byla zabíjena před západem slunce, kterým končil 14. nisan a začínal 15. nisan, protože Izraelité počítali dny od západu slunce do západu slunce. Kdyby tomu tak bylo, pak by se jedla večeře pasach v Egyptě 15. nisana a Izraelité by nebyli opustili Egypt před tímto datem.
Avšak stanovisko židovské tradice o ‚dvou večerech‘ nesouhlasí s biblickou zprávou v 2. Mojžíšově 12:17, 18. Tam čteme: „Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, protože právě toho dne vyvedu vaše vojska z egyptské země. A budete zachovávat tento den po generace jako ustanovení na neurčitý čas. Prvního měsíce [nisana neboli abiba], čtrnáctého dne toho měsíce večer máte jíst nekvašené chleby.“
Kdyby oběť pasach, jak tvrdí židovské podání, byla zabíjena v poslední čtvrtině čtrnáctého dne, který končil západem slunce, nebyli by mohli Izraelité opustit Egypt „právě toho dne“. Událost, která umožnila jejich odchod, byla smrt egyptských prvorozených. Protože se však tato událost stala o půlnoci, bylo by to teprve asi šest hodin po skončení 14. nisana. — 2. Mojž. 12:29.
Musíme tedy hledat jiný pramen než židovské podání, chceme-li zjistit, kdy byla zabíjena a snědena oběť pasach. Musíme zkoumat Bibli, abychom se dozvěděli, co znamená výraz ‚dva večery‘. Když se obrátíme k 5. Mojžíšově 16:6, poznáváme, že u prvního večera jde o dobu, která začala po poledni. Podle této zprávy bylo Izraelitům řečeno, aby zabili pasach večer, „jakmile zajde slunce“. Z toho je jasné, že první ze ‚dvou večerů‘ je doba západu slunce, zatímco druhý večer je doba, kdy sluneční svit nebo červánky zmizí a nastane tma.
Toto vysvětlení o dvou večerech podává jak španělský rabín Aben Esra (1092–1167 n. l.), tak i Samaritáni a Karaité. Tentýž názor mají učenci jako Michaelis, Rosenmuller, Gesenius, Maurer, Kalisch, Knobel a Keil.
Vezmeme-li v úvahu všechny biblické důkazy, poznáváme, že oběť pasach byla zabíjena při západu slunce, na začátku 14. nisana, a jídlo bylo připraveno týž večer o něco později. Židé se dnes drží tradice a slaví večeři pasach 15. nisana, ale jejich zvyk není podepřen Svatým písmem. Správné datum této roční slavnosti je 14. nisan.
Ježíš Kristus musel tedy slavit pasach společně se svými učedníky 14. nisana, „když nadešel večer“, a pak ustanovil Pánovu večeři. (Mar. 14:17; Mat. 26:20–28) Proto křesťanští svědkové Jehovovi oslavují slavnost na památku Kristovy smrti v její výroční den, 14. nisana, a sice po západu slunce.