Byl Petr někdy v Římě?
PATŘÍŠ-LI ke katolické církvi, nebo znáš její nauky, pak víš, že se opírá o tradici, že Petr byl v Římě. V Katolické encyklopedii (1911) čteme: „To tvoří historický základ tvrzení římských biskupů, že nejvyšší duchovní postavení zastával apoštol Petr.“
Když se připisuje pobytu apoštola Petra v Římě tak velký význam, dá se očekávat, že jsou pro to spolehlivé historické důkazy. V Katolické encyklopedii se tvrdí, že je tomu tak: „Pobyt a smrt svatého Petra v Římě je nepopíratelná dějinná skutečnost, která je potvrzena řadou jasných svědectví z doby mezi koncem prvního a koncem druhého století.“ V díle Nová katolická encyklopedie čteme: „Je zcela jisté, že Petr strávil svá poslední léta v Římě.“
BYL BABYLÓN ŘÍMEM?
Nejstarší svědectví, na něž je poukazováno, jsou slova v 1. Petra 5:13: „Ta, která je v Babylóně, vyvolená jako vy, posílá vám pozdravy.“ Vysvětlující poznámka v Nové americké bibli, moderním katolickém překladu Bible, říká o tomto „Babylóně“: „Řím, který jako starý Babylón potřel Jeruzalém a zničil jeho chrám.“ Ale týž katolický překlad přiznává, že — pokud Petr psal tento dopis — „musel být napsán před rokem 64–67 po Kr., protože v té době byl Petr za císaře Nerona popraven“. Jeruzalém však byl zničen Římany teprve v roce 70 n. l. Proto v době, kdy Petr psal svůj dopis, nebyla žádná podobnost mezi Babylónem a Římem.
Názor, že Babylón znamená Řím, spočívá tedy pouze na výkladu, ne na skutečnostech. V minulých stoletích o něm pochybovali i katoličtí učenci, mimo jiné Petr de Marea, Jan Křtitel Mantuan, Michael de Geza, Mareilius z Padovy, Jan Aventinus, John Leland, Charles Du Moulin, Louis Ellies Dupin a nejznámější Erasmus z Rotterdamu. Církevní dějepisec Dupin napsal:
„První Petrův dopis je datován v Babylóně. Mnozí staří rozuměli pod tímto jménem Řím; ale není žádný důvod, proč by svatý Petr zaměňoval jméno Řím za Babylón. Jak mohli ti, kterým psal, rozumět, že Babylón byl Řím?“
Kromě „velikého Babylóna, o němž se mluví ve Zjevení, jmenuje Bible pouze jedno město Babylónem: Babylón na Eufratu. Mohl Petr psát z tohoto města?
Ano, protože ačkoli Babylón, když byl dobyt Médy a Peršany, pozvolna ztrácel na významu, přece ještě stále existoval. V prvním století našeho letopočtu žilo v okolí Babylónu poměrně mnoho Židů. V International Standard Bible Encyclopedia čteme: „Babylón zůstal po staletí střediskem východního judaismu a z diskusí v rabínských školách povstal v 5. století našeho letopočtu jeruzalémský Talmud a o sto let později babylónský Talmud.“
Petr jistě myslel to, co napsal: Je to zřejmé z rozhodnutí, které učinil několik let předtím, než napsal svůj první inspirovaný dopis. Při jedné schůzce s Pavlem a Barnabášem ukázal, že je ochoten pokračovat ve svém úsilí rozšiřovat evangelium mezi Židy. „Když viděli, že mně [Pavlovi] bylo svěřeno dobré poselství pro ty, kteří jsou neobřezaní, stejně jako Petrovi pro ty, kteří jsou obřezaní — protože ten, jenž dal Petrovi moc potřebnou pro úřad apoštola k těm, kteří jsou obřezaní, dal také mně moc pro ty, kteří jsou z národů; ano, když poznali nezaslouženou dobrotivost, která mi byla dána, Jakub a Kéfas a Jan, kteří se zdáli být sloupy, podali mně a Barnabášovi pravici k spoluúčasti, abychom my šli k národům, ale oni k těm, kteří jsou obřezaní.“ (Gal. 2:7–9) Podle toho se zdá, že Petr spíše působil ve středisku judaismu, kterým byl Babylón, než v Římě s převážně pohanským obyvatelstvem. Tvrzení, že Petr byl v Římě, nemá tedy podklad v biblickém svědectví. Ale co jiné staré zápisy?
KLEMENTOVO SVĚDECTVÍ
K potvrzení Petrova pobytu v Římě je často uváděn Klement z Říma, který žil v prvním století n. l. Napsal:
„Mějme před očima slavné apoštoly. Petr pro nespravedlivou závist utrpěl ne jednu nebo dvě, ale množství nesnází; a když nakonec podstoupil mučednictví, odešel na místo slávy, které mu náleží. Pro závist také Pavel dostal odměnu trpělivé vytrvalosti, když byl sedmkrát uvězněn, přinucen k útěku a kamenován. Když kázal na východě i na západě, získal slavnou pověst pro svou víru; učil celý svět spravedlnosti, došel až k hranicím západu a utrpěl pod prefekty mučednickou smrt.“
Katolický učenec Lardner k tomu poznamenává:
„Myslím, že podle tohoto místa můžeme právem usuzovat, že Petr a Pavel byli mučedníky v Římě v době Neronova pronásledování. Neboť trpěli mezi Římany, kde byl Klement biskupem a v jejichž jménu psal Korintským.“
Avšak řekl to Klement skutečně? Ano, Klement se zmínil o obou, o Petrovi i o Pavlovi. Ale nikde neříká, že oba podstoupili mučednickou smrt v Římě. Mluví pouze o tom, že Pavel „kázal na východě a na západě“, a tím naznačuje, že Petr nebyl nikdy na západě, (ale sloužil spíše na východě, jako v Babylóně). Proto Klementovo svědectví ve skutečnosti mluví proti Petrově pobytu v Římě.
IGNATIOVO SVĚDECTVÍ
Jako další podpora pro Petrovu přítomnost v Římě je uváděn Ignatius, který žil na rozhraní prvního a druhého století n. l. Ignatius psal křesťanům v Římě: „Nepřikazuji vám jako Petr a Pavel. Oni byli apoštoly; já jsem pouze odsouzený člověk.“ V Katolické encyklopedii jsou tato slova vysvětlována: „Tuto poznámku je nutné chápat tak, že oba apoštolové působili osobně v Římě a s apoštolskou autoritou tam kázali evangelium.“
Je závěr Katolické encyklopedie správný? Řekl Ignatius, že Petr a Pavel byli v Římě? Ne, pouze prohlašuje, že Petr a Pavel jako apoštolové dávali příkazy. Připomeňme si, že příkazy mohou být dávány dopisy, posly nebo ústně při návštěvě na jiných místech. Není nutné, aby ten, který vydává příkazy, byl osobně přítomen v určitém městě.
IRENAEOVO SVĚDECTVÍ
Někdo může namítnout: „Neřekl však Irenaeus výslovně, že Petr byl v Římě?“ Podle Irenaeových spisů (z druhého století n. l.) je tomu tak. Čteme: „Matouš rozšiřoval psané evangelium mezi Židy v jejich vlastním nářečí, zatímco Petr a Pavel kázali v Římě a položili základy k církvi.“ Je tam také zmínka o „všeobecně známé církvi založené a organizované v Římě dvěma nejslavnějšími apoštoly Petrem a Pavlem“. Je však možné, že tato slova nepocházejí od Irenaea. Proč ne? Protože původní řecký Irenaeův rukopis se ztratil. Tato slova, která mu jsou připisována, jsou přeložena z nespolehlivého latinského překladu, který byl nalezen o několik století později. Latinský písař mohl myšlenky o Petrovi snadno přidat. Louis Ellies Dupin, katolický církevní dějepisec, přiznává, že se vyskytovaly podobné padělky. Píše:
„Katolíci si vymýšleli falešné zkazky, zázraky a životy svatých, aby živili a podporovali zbožnost věřících.“
Avšak nejsilnější důkaz proti tomuto výroku, který udánlivě pocházel od Irenea, je to, že výrok odporuje Bibli. Jak vyplývá z dopisu Římanům, byli v Římě křesťané již dříve, než tam přišel apoštol Pavel. To je také přiznáno v předmluvě k dopisu Římanům v katolické Nové americké bibli:
„Protože ani tradice raných křesťanů, ani Pavlův dopis Římanům neuvádějí zakladatele křesťanské obce v Římě, zdá se, že křesťanská víra se dostala do Říma prostřednictvím příslušníků židovské obce v Jeruzalémě, kteří se obrátili ke křesťanství.“
Ani Petr ani Pavel nezaložili svou činností v Římě křesťanskou církev. O letnicích roku 33 n. l. mluvil přece Petr v Jeruzalémě k ‚příchozím z Říma, Židům a proselytům‘. (Sk. 2:10) To může být základem tradice, která připisuje Petrovi založení církve v Římě. Ale jak ukazují skutečnosti, není to spolehlivý základ víry.
SVĚDECTVÍ ARCHEOLOGIE
Udánlivá dějinná svědectví Petrova pobytu v Římě neobstojí tedy v přímé zkoušce. Totéž může být řečeno i o udánlivém svědectví archeologie. Vykopávkami byl objeven pozůstatek něčeho, co je považováno za malý náhrobek. Ti, kdo spojují tento náhrobek s Petrovým hrobem, opírají své tvrzení o názor, že Petr byl v Římě. O kostech, které byly nalezeny, čteme v Nové katolické encyklopedii:
„Anatomická a geologická zkoumání ukázala, že tyto kosti pocházejí z prvního století; mezi nimi jsou kosti statného člověka. Avšak nemůže být dokázáno, že jde o kosti svatého Petra.“
Ani archeologie ani dějiny nám nepodávají svědectví, které by s určitostí potvrzovalo Petrův pobyt v Římě. Svědectví Bible mluví proti tomu. Tvrzení katolické církve, že „nejvyšší duchovní postavení zastával apoštol Petr“, spočívá tedy na omylu!