Důvěrný vztah k Bohu vede k věčnému pokoji
1. Kdy měl Daniel své vidění Jehovy a co viděl na začátku vidění?
ASI šedesát let po Ezechielově prvním vidění nádherného jezdce na voze, Jehovy, viděl jeden z jeho spoluzajatců v Babylóně ve vidění Boha jako Nejvyššího ve vesmíru. Měl toto vidění v noci. Zpráva u Daniele 7:1–3 zní: „Léta prvního Balsazara krále Babylónského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal ten sen krátkými slovy. Mluvil Daniel a řekl: Viděl jsem u vidění svém v noci, a aj, čtyři větrové nebeští bojovali na moři velikém. A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, jedna od druhé rozdílná. První podobná lvu, a křídla orličí měla. Hleděl jsem, až vytrhána byla křídla její, jimiž se vznášela od země, tak že na nohách jako člověk státi musila, a srdce lidské dáno jest jí.“ — Dan. 7:1–7.
2. Co znázorňovala čtyři zvířata a v souvislosti s kým měla být symbolická zvířata souzena nejvyšším soudcem?
2 Toto vidění bylo prorocké. Jak se Daniel dověděl od vykladače vidění, představovala čtyři velká zvířata čtyři světové velmoci, které měly po sobě následovat na politické světové scéně. Jejich politická vláda nad zemí začala za dnů Nabuchodonozora, děda Balsazarova, který v roce 607 př. n. l. zničil Jeruzalém, a měla trvat až do doby, kdy Bůh zřídí své zaslíbené království a zničí mocnosti země, připodobněné k divokým zvířatům. Tyto světové mocnosti měly být souzeny podle záznamů o svých skutcích, zvláště o jejich chování vůči Jehovovu věrnému lidu. Jehova Bůh je nejvyšší soudce, neboť je Nejvyšší v celém vesmíru. To, co Daniel viděl ve svém vidění, odehrávalo se v době, kdy pro Jehovu nadešel čas k souzení těchto zvířecích světových mocností a k vykonání rozsudku nad nimi. Projevil se jako nejvyšší soudce. Jak jej Daniel viděl ve vidění? Daniel říká:
3. Jak viděl Daniel nejvyššího soudce ve vidění?
3 „Hleděl jsem, až trůnové ti postaveni [NS] byli [jeden pro Jehovu Boha a druhý pravděpodobně pro jeho Mesiáše neboli Krista], a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící. Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.“ — Dan. 7:9, 10.
4. O koho jde v případě těch, kteří mají být souzeni v dnešní době, a co naznačovala barva vlasů a oděvu soudce?
4 Toto vidění ukázalo, jak Jehova Bůh, „Starý dnů“, přichází k soudu, ne proto, aby přede vším soudil Judu a Jeruzalém, jak tomu bylo při Ezechielově vidění o nebeském bojovém voze, ale aby soudil politické světové mocnosti na celé zemi. Mají být souzeny světové mocnosti znázorněné čtyřmi symbolickými velkými zvířaty z moře. Moudrost tohoto nejvyššího soudce byla zdůrazněna tím, že vlasy na jeho hlavě byly „jako vlna čistá“. To plně souhlasí s jeho názvem „Starý dnů“ a se skutečností, že on má k dispozici veškerou moudrost celé věčné minulosti. Prorok Mojžíš mu řekl slovy žalmu 90:2: „Ano, hned od věků a až na věky ty jsi Bůh silný.“ Jeho neporušená spravedlnost ve vykonání soudní pravomoci byla znázorněna rouchem, ‚bílým jako sníh‘, a ačkoli jeho trůn je „jako jiskry ohně“, nedochází k požáru. Jeho trůn má kola, nespočívá tedy na bojovém voze ve vidění Ezechielově. Kola jeho trůnu sama jsou jako „oheň hořící“. To bylo jistě nádherné vidění Jehovy Boha.
5. Co lze usuzovat ze skutečnosti, že soudcův trůn a jeho kola byla z ohně?
5 Skutečnost, že trůn a kola byly z ohně, naznačuje, že se blíží ohnivý soud. Proto je výstražně řečeno: „Potok ohnivý tekl a vycházel od něho.“ Tento rys vidění je potvrzen v žalmu 97:1–3, kde čteme: „Jehova kraluje . . . spravedlnost a soud základ trůnu jeho. Oheň předchází jej a zapaluje vůkol nepřátely jeho.“
6. Co naznačuje velký počet soudních služebníků a jaká otázka proto vzniká vzhledem k národům země?
6 Jako nejvyšší soudce má „Starý dnů“ také mnoho soudních služebníků; jejich počet jde do miliónů. To naznačuje, kolika věcmi se musí zabývat nejvyšší soudce v nebi a na zemi. Jen on, jenž má takovouto nepřekonatelnou moudrost, může spravedlivě soudit ve všech případech, aniž si při tom odporuje. Protože má k dispozici takové ohromné množství andělů jako soudních služebníků, co by mohly činit pozemské mocnosti — i kdyby se všechny spojily do Organizace spojených národů — aby úspěšně odporovaly provedení jeho soudcovských rozhodnutí? Jejich zničení v blízké budoucnosti je neodvratné! Byl zde však malý, ale útočný roh, který vyčníval z hlavy čtvrtého symbolického zvířete. Co však může dělat? Nic, neboť Daniel dále říká:
7. Co se stalo ve vidění, jak s rohem tak i se zvířetem, které mělo tento roh, a s ostatními zvířaty?
7 „Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni. A i ostatkům šelm odjali panství; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času.“ — Dan. 7:11, 12.
8. Kdy uplyne „uložený čas“ pro pozůstatky předchozích světových velmocí a co znamená zničení prvků přítomného světa?
8 „Uložený čas“ uplyne pro tyto zbytky dřívějších světových velmocí v boji velkého dne Boha, Všemohoucího, v Armageddonu. (Zjev. 16:14–16) Co znamená zničení všech prvků přítomného světa v Armageddonu? Zcela jistě konec jednoho časového úseku lidských dějin! Svět lidí obdrží jiné panství. Kdo bude jeho novým vládcem? Zjevuje to Danielovo vidění? Přečteme si Danielovu zprávu o tom, co viděl:
9. Kdo byl v Danielově vidění předveden před soudce a co mu bylo dáno?
9 „Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl. I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší.“ — Dan. 7:13, 14.
10. Co řekl vykladač, který se objevil ve vidění, o předání království, jež v něm bylo znázorněno?
10 Daniel obdržel vysvětlení od někoho, kdo se rovněž vyskytoval ve vidění. Znění tohoto vysvětlení vyvolává nadšení. Bylo mu totiž řečeno: „Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všickni páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou.“ — Dan. 7:27.
11. a) Může být nejvyšší soudce kritizován za to, že znázornil světové velmoci jako šelmy, a bude s nimi podle toho zacházet? b) Komu svěřuje novou vládu?
11 Oč důvěrněji jsme poznali Boha, „Nejvyššího“, pomocí tohoto Danielova vidění! Ano, Bůh je nejvyšší nad celým stvořením v nebi i na zemi! Je soudce nejvyšší instance! Celé národy, ano všechny národy mu musí skládat účty. Již dlouho panují pouze s jeho připuštěním. Kdo na zemi by jej chtěl kritizovat jako soudce proto, že znázornil světové mocnosti jako velká zvířata vystupující z rozbouřeného moře? Až nadejde pro nejvyššího soudce určený čas, přivodí konec těchto světových mocností, aby otevřel cestu novému panství nad lidstvem, panství, které bude lepší než všechna předchozí pozemská panství, neboť to je panství dokonalé, nebeské, vycházející výlučně od Boha, a ne z rozbouřeného moře. Toto nové panství svěří Bůh tomu, jehož k tomu určil svým soudcovským rozhodnutím, neboť on, Bůh, je nebeským zdrojem veškerého právoplatného panství nad zemí. Dává moc svému Mesiáši, Kristu, a věrným následovníkům svého Mesiáše, a ti budou společně panovat k Boží cti a k věčnému požehnání lidstva.
VIDĚNÍ MESIÁŠOVA NÁSLEDOVNÍKA
12. a) Kdy byl „Syn člověka“ představen obyvatelům země a jaké srovnání vyjádřil jednou v přítomnosti apoštola Jana v Jeruzalémě? b) Co poskytl „Syn člověka“ Janovi o mnoho let později?
12 Před devatenácti sty lety byl Mesiáš představen obyvatelům země jako „Syn člověka“. (Mat. 16:13–16; 25:31) Na podzim roku 29 n. l. se rybář Jan, syn Zebedeův, stal jedním z následovníků a později jedním ze dvanácti apoštolů tohoto Mesiáše neboli Pomazaného. Ve své zprávě o životě Ježíše Krista zapsal apoštol Jan mnoho Mesiášových výroků. Podle Jana 14:9 řekl jednou Ježíš v Jeruzalémě v přítomnosti Janově: „Kdo viděl mne, viděl i Otce.“ (NS) I v těle jako „Syn člověka“ byl Ježíš dokonalým obrazem Jehovy, svého nebeského Otce. Svým učením, svým dílem a svým dokonalým způsobem života umožnil proto lidem, aby se důvěrněji obeznámili s Bohem. Asi třiašedesát let po jeho smrti, kdy se obětoval za lidstvo, dal Mesiáš apoštolu Janovi vidění. Ve vidění viděl Jan Jehovu Boha tak, jak jej až dosud neviděl žádný člověk. Měl takřka přístup do nebe, aby obdržel toto božské vidění.
13, 14. a) Jak viděl Jan Boha v nebeském vidění? b) Kdo seděl kolem Božího trůnu a na trůnech a jací tvorové rovněž obklopovali jeho trůn?
13 Na základě pozvání vstoupil Jan „otevřenými dveřmi“, jež viděl ve svém vidění v nebi. Nebylo mu zakázáno mluvit o tom, co viděl. Proto nesobecky umožnil druhým, aby se podíleli na tomto vidění, neboť o tom učinil tento záznam: „A hned jsem byl u vytržení ducha, a aj, trůn postaven byl na nebi, a na trůnu jeden seděl. A ten, kterýž seděl, podoben byl obličejem kameni jaspidu a sardiovi; a vůkol toho trůnu byla duha, na pohledění podobná smaragdu. A okolo toho trůnu bylo trůnů čtyřmecítma, a na těch trůních viděl jsem čtyřmecítma starců sedících, oblečených v roucha bílá. A měli na hlavách svých koruny zlaté. A z toho trůnu pocházelo blýskání, a hromobití, a hlasové. A sedm lamp ohnivých hořících před trůnem, jenž jsou sedm duchů Božích. Bylo také před tím trůnem moře sklené podobné křišťálu.“
14 „A u prostřed trůnu a vůkol trůnu čtvero zvířat [živých tvorů, NS], plných očí s předu i s zadu. První pak to zvíře podobné bylo lvu, a druhé zvíře podobné teleti, a třetí zvíře mající tvárnost člověka, a čtvrté podobné orlu letícímu. A jedno každé z těch čtyř zvířat mělo šest křídel okolo, a vnitř plná byla očí, a neměl odpočinutí dnem i nocí, říkajíce: Svatý, svatý, svatý Pán Bůh všemohoucí, kterýž byl, a jest, i přijíti má [přichází, NS].“ — Zjev. 4:1–8.
15. a) Proč jsou velmi vhodná slova: „Bůh je světlo“, která později vyjádřil Jan? b) Proč se tato zářivá nádhera hodí ke svatosti toho, jehož chválili živí tvorové?
15 V očích apoštola Jana byl Jehova Bůh jako jiskření drahokamů, antického jaspisu, a jako třpyt „drahého kamene červené barvy“ (NS). To na něj platilo v doslovném smyslu, jak vyplývá ze slov, jež napsal Jan asi o dva roky později: „Bůh je světlo a není naprosto žádné temnoty v jednotě s ním.“ (1. Jana 1:5, NS) Tato zářivá nádhera není ničím kalena, ani něčím, co by se podobalo slunečním skvrnám. Takováto zářivá nádhera se hodí k tomuto věčně živému, před nímž živí tvorové neustále bez zemdlení říkají: „Svatý, svatý, svatý je Jehova Bůh, všemohoucí, který byl a který je a který přichází.“ (NS) Pod pojmem svatost máme rozumět takovýto čistý, ryzí a bezúhonný stav, a Bůh je v trojnásobném smyslu ztělesněním svatosti. Nesvatí tvorové nemají přístup do jeho svaté přítomnosti. Světelné paprsky vycházející od jeho nádherné osoby jsou obklopeny překrásnou duhou, jež se vzhledem podobá smaragdu, který je „kolem trůnu“ (NS).
16. Jak bylo ve vidění ukázáno, že ti, kteří sedí v nebesích na trůnech, nejsou příliš vznešení, aby neuctívali tohoto svatého Boha?
16 Ti, kteří byli v nebesích učiněni králi, sami nejsou příliš vyvýšeni, aby neuctívali tohoto nejsvětějšího Boha, neboť apoštol Jan píše: „Kdykoli ty bytosti vzdají slávu, čest a díky tomu, který sedí na trůnu, živému na věky věků, padá těch čtyřiadvacet starších před tím, který sedí na trůně, klanějí se tomu, který jest živ na věky věků, vrhají své věnce před trůn a volají: ‚Hoden jsi, Pane a Bože náš, vzíti čest, slávu a moc, poněvadž jsi stvořil vesmír; tvou vůlí trval a byl stvořen.‘“ — Zjev. 4:9–11, Ži.
JEŠTĚ DŮVĚRNĚJI SE OBEZNÁMIT S BOHEM
17, 18. a) K čemu náboženští kritikové vyzývají svědky Jehovovy jako kdysi Joba a co můžeme učinit vzhledem k této výzvě? b) Jak můžeme učinit Boha stálou součástí obsahu svého života?
17 S tímto Bohem bychom se měli důvěrněji seznámit, kdybychom mohli, říkají vyzývavě naši náboženští kritikové a napodobují při tom Elifaze Temanského, který podobně kdysi vyzýval trpícího Joba. (Job 22:1, 21, NS) Tuto výzvu můžeme klidně přijmout. Dnes máme nejlepší příležitost důvěrně se obeznámit s věčně živým Bohem, jehož jméno je Jehova, Všemohoucí. Snad již jsme se do jisté míry s ním důvěrně obeznámili. Také Job již byl do jisté míry důvěrně obeznámen s Bohem, ale Bůh způsobil, že vztah se stal ještě důvěrnějším, takže Job se nakonec cítil puzen říci: „Tolikoť jsem slýchal o tobě, nyní pak i oko mé tě vidí. Pročež mrzí mne to, a želím toho v prachu a v popele.“ (Job 42:5, 6) I my se s ním můžeme seznámit ještě důvěrněji.
18 Dnes je jeho psané Slovo mnohem srozumitelnější než kdy dříve. Proto jej můžeme tím lépe poznat. Můžeme se k němu modlit s přesnějším poznáním. Můžeme se na něj spoléhat s větší důvěrou, jako bychom jej, neviditelného, viděli. Tak můžeme tohoto jediného Boha hodného uctívání učinit hlavní součástí obsahu svého života.
19. Co pro nás znamená důvěrné seznámení s Bohem a jaké věci pak jistě obdržíme?
19 Důvěrně se obeznámit s Bohem znamená pro nás ve skutečnosti pokoj, a to nikoli zdánlivý, ale skutečný pokoj, který není ohrožen ani nadcházejícím zničením přítomného světa postihovaného válkami. Ve světě, který žije v nepřátelství s Bohem, chtěli bychom mít s ním pokoj a být jeho přáteli. Chtěli bychom patřit k lidem, jimž projevuje dobrou vůli. (Luk. 2:14) Budeme-li nyní jeho „lidmi dobré vůle“, můžeme si být jisti tím, že nám od něj budou přicházet „dobré věci“, a to jak dnes, kdy svět ještě prožívá tolik zlého, tak i v Božím zaslíbeném novém pořádku věcí, v němž se budeme těšit z jeho dobrotivosti po celou věčnost.