SELA

[skalní útes].

1. Místo na hranici území Amorejců potom, co se Izraelité zmocnili Zaslíbené země. (Sd 1:36) Jeho poloha dnes není známa. Někteří badatelé tuto Selu ztotožňují se Selou v Edomu (2Kr 14:7), není však možné nijak dokázat, že se území Amorejců rozkládalo tak daleko na J do krajiny ovládané Edomity.

2. Významné edomské město, které dobyl judský král Amacjáš a přejmenoval ho na Jokteel. (2Kr 14:7) Sela může být nejmenované ‚opevněné město‘, o němž je zmínka v Žalmu 108:10.

Někteří badatelé toto město ztotožňují s Umm el-Bijarou ležící asi 100 km na SSV od sev. cípu Akabského zálivu. Tato náhorní plošina se tyčí 300 m nad záp. výběžkem pláně, kde bylo později vybudováno nabatejské město Petra. Tato pláň je dobře chráněná, protože je k ní přístup pouze z úzké, klikaté rokliny a protože je obklopena strmými pískovcovými útesy. Působivé rozvaliny Petry, kde jsou zbytky chrámů, hrobů a obydlí vytesaných do skály, ke starověkému edomskému městu Sela nepatřily. V poslední době se badatelé domnívají, že Selu je možné ztotožnit s místem ležícím asi 4 km na SSZ od Bocry.

3. Místo, o němž je zmínka v prohlášení proti Moabu. (Iz 15:1; 16:1) Není jisté, zda se toto místo dá ztotožnit se Selou č. 2, nebo ne.