Rozvíjíte schopnost pociťovat údiv?

POVŠIMLI jste si, že pisatelé Bible často projevují údiv, když vyjadřují, jak si váží Jehovových skutků a vlastností? „Jsem podivuhodně udělán,“ prohlásil žalmista. (Žalm 139:14) Prorok Izajáš napsal: „Jehovo, jsi můj Bůh, tebe vyvyšuji, tvému jménu chvalořečím, neboť jsi učinil podivuhodné věci.“ (Izajáš 25:1) A jen si vzpomeňme, jaký údiv a jakou posvátnou úctu vyjadřují slova apoštola Pavla: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání!“ (Římanům 11:33)

V díle The Oxford Encyclopedic English Dictionary je pojem „údiv“ definován jako „emoce vyvolaná něčím neočekávaným, neznámým nebo nevysvětlitelným, především jako překvapení smíšené s obdivem nebo zvědavostí a podobně“.

Jistě rádi pozorujeme malé děti, jak s úžasem v očích sledují, poslouchají nebo ohmatávají něco nového. Je škoda, že schopnost pociťovat údiv nad něčím novým nebo nad něčím, co vyvolává zvědavost, často během let slábne.

Ale pisatelé Bible, jejichž slova zde byla citována, pociťovali posvátnou úctu, která vycházela z hlubin jejich nitra a byla trvalá. Jak to bylo možné? Svou schopnost pociťovat údiv pěstovali tím, že s oceněním rozjímali o Božích dílech. Žalmista se modlil: „Zabývám se dny dávno minulými, vzpomínkou na všechno, co jsi udělal; divy tvého stvoření naplňují mou mysl.“ (Žalm 143:5, The New English Bible)

Je opravdu krásné, že mezi dnešními Božími ctiteli tuto schopnost lze najít. Máte ji i vy? Rozvíjíte ji?