Uctívejme Jehovu s čistýma rukama

ŽALMISTA David pod inspirací zpíval: „Umyji si ruce v nevinnosti a chci pochodovat kolem tvého oltáře, Jehovo.“ (Žalm 26:6)

David v těchto slovech snad nepřímo poukazoval na zvyk izraelských levitských kněží vystupovat směrem k oltáři a klást oběti na oheň. Avšak předtím, než mohli vykonat akt uctívání, museli si kněží umýt ruce a nohy. To nebyla nedůležitá maličkost. Kdyby kněz tento přípravný krok neudělal, mohlo ho to stát život! (2. Mojžíšova 30:18–21)

Obrazné mytí vede k duchovní a mravní čistotě. (Izajáš 1:16; Efezanům 5:26) Jehova chce, abychom dnes chodili ‚kolem jeho oltáře‘ — abychom mu sloužili. Máme to však dělat s čistýma rukama: máme mít podle Davidových slov ruce umyté „v nevinnosti“. To není bezvýznamný požadavek, protože ti, kdo žijí nečistě, nezdědí Boží Království. (Galaťanům 5:19–21) Zaměstnáváme-li se bohulibými činnostmi, neznamená to, že máme dovoleno jednat nemravně. Proto apoštol Pavel napsal: „Tluču do svého těla a vedu je jako otroka, abych potom, když jsem kázal jiným, sám nebyl nějak neschválen.“ (1. Korinťanům 9:27)

Lidé, kteří hledají Boží schválení a pravé štěstí, musí Jehovovi sloužit s čistýma rukama. Kráčejí životem jako David: „S ryzostí srdce a s přímostí.“ (1. Královská 9:4)