Nejkratší žalm — Povzbuzení ke chválení Jehovy
NEJKRATŠÍ ze sto padesáti inspirovaných žalmů je Žalm 117. Tento žalm zní: „Chvalte Jehovu, všechny národy; dobrořečte mu, všechny rody. Vždyť jeho milující laskavost se vůči nám [Izraelitům] prokázala jako mocná; a Jehovova opravdovost je na neurčitý čas. Chvalte Jah!“
Tento chvalozpěv je pozváním pro všechny národy, aby chválily Jehovu, protože byly svědky velkolepého způsobu, jakým jednal se svým izraelským lidem. Jeho skutky zjevují, že je Bohem hodným chvály.
Přes hříšnost a opětovné chyby Izraelitů byl Jehova milosrdný a soucitný. Věrně lpěl na svém slibu daném Abrahamovi, že ‚prostřednictvím [Abrahamova] semene si budou žehnat všechny národy země‘. (1. Mojžíšova 22:18) Během staletí, než slíbené semeno konečně přišlo, Jehova Bůh svůj lid Izrael neodvrhl. Tak se prokázal jako Bůh milující laskavosti. Projevil také svou opravdovost, když splnil, co slíbil. Jozue například Izraelitům připomínal: „Dobře víte svým celým srdcem a svou celou duší, že neselhalo ani jediné slovo ze všech dobrých slov, která k vám mluvil Jehova, váš Bůh. Všechna se vám splnila.“ (Jozue 23:14)
Čas, kdy všechny národy země měly chválit Jehovu, nastal zvláště tehdy, když přišel Ježíš Kristus — zaslíbené semeno. Apoštol Pavel o tom křesťanům v Římě napsal: „Kristus . . . [se] skutečně stal služebníkem těch, kteří jsou obřezáni, aby potvrdil sliby, které On učinil jejich praotcům, a aby národy oslavovaly Boha pro jeho milosrdenství. Právě jak je napsáno: ‚Proto tě budu mezi národy otevřeně uznávat a tvému jménu chci hrát melodie.‘ A znovu říká: ‚Radujte se, národy, s jeho lidem.‘ A zase: ‚Chvalte Jehovu, všechny národy, a ať ho chválí všichni lidé.‘ “ (Římanům 15:8–11)
I když Jehova Bůh jednal po mnoho staletí výlučně s Izraelity, ve skutečnosti připravoval požehnání pro celé lidstvo, a to prostřednictvím Abrahamova semene — tedy především prostřednictvím Ježíše Krista. Na základě toho, že Ježíš dal svůj život jako oběť, mohou být lidem všech národů odpuštěny hříchy a mohou získat schválené postavení před Nejvyšším. Lidé všech národů tedy mají opravdu důvod, aby děkovali Jehovovi za jeho milující laskavost a opravdovost, které jsou zřejmé z toho, že se postaral, aby semeno zaslíbení přišlo jako přirozený potomek Abrahama.