Může toto jídlo mít pro vás význam?

KRAJINOU se rozlévá jemný svit úplňku. V prastarém Jeruzalémě se v horní místnosti jednoho obydlí sešlo kolem stolu dvanáct mužů. Jedenáct z nich bedlivě naslouchá svému Učiteli, který ustanovuje velmi významnou slavnost a pronáší nadmíru důležitá slova. Jedna zpráva uvádí:

„Ježíš [Kristus] vzal chléb, a když vyslovil požehnání, rozlámal jej, dával jej učedníkům a řekl: ‚Vezměte, jezte. To znamená mé tělo.‘ Také vzal pohár, a když vzdal díky, dal jim jej a řekl: ‚Pijte z něho vy všichni; neboť to znamená mou „krev smlouvy“, která má být vylita ve prospěch mnohých na odpuštění hříchů. Ale říkám vám: Od nynějška rozhodně nechci pít z tohoto plodu révy až do toho dne, kdy ho budu pít nový s vámi v království svého Otce.‘ Nakonec když zazpívali chvály, vyšli na Olivovou horu.“ — Matouš 26:26–30.

Stalo se to po západu slunce, čtrnáctého dne židovského měsíce nisana roku 33 našeho letopočtu. Ježíš a jeho apoštolové krátce předtím oslavili pasach, slavnostní vzpomínku na to, jak byl v šestnáctém století př. n. l. Izrael vysvobozen z područí Egypta. Kristus propustil Jidáše Iškariotského, který se ho chystal zradit. A tak zůstal jen Ježíš a jedenáct jeho věrných apoštolů.

Tato večeře nebyla pokračováním židovského svátku pasach. Byla něčím novým a začalo se jí říkat Pánova večeře. Ježíš svým následovníkům ohledně této slavnosti přikázal: „Stále to čiňte na mou památku.“ (Lukáš 22:19, 20; 1. Korinťanům 11:24–26) Proč to řekl? A jak může zmíněná událost, která se odehrála před dávnými staletími, mít pro vás význam?