Krok k návratu

‚MLUVIL k nim v podobenstvích.‘ Tak Bible uvádí tři Ježíšova pamětihodná podobenství — o ztracené ovci, o ztracené drachmě a o marnotratném synovi. — Lukáš 15:3 až 32.

Tato podobenství rozebíraly dva články ve Strážné věži z 15. dubna 1991 a pomohly mnoha čtenářům vidět, jak lze prokazovat milosrdenství dnes. Články se v první řadě zaměřovaly na duchovní pastýře, aby se ujali iniciativy a spojili se s osobami, jimž byla odňata pospolitost, které by ale mohly reagovat na laskavé návštěvy. Jaký účinek měly tyto nové články a tento nový postup?

Brzy poté, co časopis vyšel, jeden muž ze státu Washington (USA) napsal: „Dnes přišel poštou důkaz Jehovovy hojné milující laskavosti. Sedím tu se slzami v očích a s radostí v srdci nad opatřením a úpravou od Nejvyššího. Jen skutečně spravedlivý Bůh může poskytnout pomoc lidem podobným ovcím, kteří jsou ztraceni. . . Ano, byla mi odňata pospolitost, ale jsem na cestě ke znovupřijetí.“ V říjnu byl znovu přijat.

A co návštěvy dvou sborových starších? Jedna křesťanská manželka napsala: „To, co cítím, nemohou slova vyjádřit. Manželovi byla odňata pospolitost asi třináct let. Starší ho navštívili, jak bylo doporučeno v článku. Včera večer šel poprvé po mnoha letech na jedno shromáždění. Nyní se snaží učinit v životě obrat a opět se navrátit.“

Cestující dozorci navštěvují sbor za sborem a opravdu vidí výsledky. Jeden krajský dozorce nedávno napsal:

„Když vyšla Strážná věž z 15. dubna 1991, mnozí byli zvědavi, jaká bude reakce na snahu starších navázat kontakt. Odpověď se stala zcela zřejmou.

Poslední čtyři sbory, které jsem v našem kraji navštívil, byly svědky toho, že do sálů Království se navrátilo devět lidí. Znovu byl sice přijat jen jeden, ale ostatní dělají pěkné pokroky. Pro starší i pro sbory je vzrušující, když vidí plody svého úsilí a to, jak je moudré uplatňovat teokratické pokyny.

Radujeme se z tohoto znamenitého, milosrdného opatření. Jak řekla jedna znovu přijatá sestra: ‚Sama jsem neměla odvahu se vrátit, protože jsem se před Jehovou cítila odsouzená. Když mě ale starší navštívili, bylo to povzbuzení, které jsem k návratu potřebovala.‘ Její nadšení velmi povzbudilo sbor.“

I když mnozí, kteří jsou navštíveni, nereagují, touto milosrdnou iniciativou se jistě prokazuje dobro. A tak počínaje zářím starší v každém sboru proberou jména těch, kterým byla odňata pospolitost a žijí na území sboru, a naplánují si návštěvu u všech, o nichž se domnívají, že by mohli reagovat na projevené milosrdenství.