Archeolog, který oceňoval biblickou pravdu
„NYNÍ již nejsou žádné pochybnosti o tom, že Písmo nám bylo předáno v podstatě tak, jak bylo napsáno.“ Tato slova Sira Fredericka Kenyona ze strany 289 jeho díla „Bible a archeologie“ (angl., 1940) jsou citována na straně 46 knihy společnosti Strážná věž „Můžeš žít navždy v pozemském ráji“. Proč dospěl Kenyon k tomuto závěru? Protože nově objevené papyrové rukopisy byly datovány tak blízko doby vzniku Písem, že mohl časové rozmezí označit jako „zanedbatelné“. Přesto tyto papyry nevykazovaly žádné významné obměny proto novějším rukopisům. To potvrdilo „autentičnost a celkovou neporušenost pozdějších textů, z nichž byla Bible překládána.
Je zajímavé, co píše jeden svědek Jehovův o tomto slavném archeologovi: „Sir Frederic Kenyon vlastnil několik publikací Společnosti, protože během let jsem měl přednost předat mu různé knihy a dopisovat si s ním. Seznámil jsem se s ním začátkem roku 1936. . . Právě kniha Sira Kenyona mi objasnila původ Bible. Napsal jsem mu o tom. Po čase mi došla jeho kniha ‚Příběh Bible, (angl.) s věnováním ‚Vše nejlepší přeje autor, F.G.Kenyon, 1. Května 1937‘
Když obdržel knihu ‚Pravda tě osvobodí, vydanou naší Společností, napsal mi: ‚Váš záměr je stejný jako můj — přesvědčovat lidi, aby Bibli četli a věřili jí; vy však působíte na mnohem širší veřejnost. Mé knihy jsou určeny především těm, kteří jsou znepokojeni tím, co se jim říká o výsledcích moderní kritiky a objevů, kdežto vaše kniha mluví ke čtenářům všech tříd a druhů. Přeji vám co největší úspěch ve vaší práci.‘
V dopise o dalších dvou publikacích naší Společnosti se znovu zmínil o našem společném záměru ‚povzbuzovat lidi, aby četli Bibli a četli ji s porozuměním‘, a dodal: ‚Rád slyším, že vaše knihy rozsáhle kolují v mnoha zemích.‘
V roce 1948 vydal Sir Frederic knihu „Bible a moderní věda“ (angl.) jako odpověď na knihu birminghamského biskupa dr. Barnese, který popsal části Bible včetně těch, jež pojednávají o vykoupení skrze Krista Ježíše, jako ‚folklór‘. Dr. Kenyon ve svém úvodu říká:
,Podrobné zkoumání biskupovy knihy mě přesvědčilo, že nepředstavuje současný stav moderního vědeckého bádání, ale že naopak oživuje kritickou školu, jež byla poněkud v módě asi před sedmdesáti lety, a úplně přehlíží výsledky posledních padesáti let.‘
O své vlastní knize řekl Kenyon: ‚Věřím, že přišel čas . . . obnovit důvěru v Bibli jako průvodce pravdou a základ pro životní chování. . . Mohu jen doufat, že [tato kniha] snad trochu pomůže těm, kteří vzhlížejí ke křesťanství jako k jediné naději v našem rozervaném světě a k Bibli jako k jistému základu křesťanské víry.‘
Tento světoznámý znalec Bible, který tak uznale psal o práci a publikacích svědků Jehovových, byl skromný a opravdu laskavý člověk. . . V roce 1889 po vynikajícím studiu v Oxfordu nastoupil do Britského muzea jako asistent v oddělení rukopisů. Později byl povýšen na pomocného strážce rukopisů a v roce 1909 na ředitele a vrchního knihovníka Britského muzea. Během první části svého dlouhého působení se především zajímal o biblické rukopisy a objevy papyrů; později odpovídal jako ředitel za archeologické výpravy do Karkemiše a Uru. Když odešel na penzi, podílel se na získání Sinajského kodexu a na zveřejnění papyrů Chester Beattyho, jež pomohly potvrdit autentičnost Řeckých písem.
Na závěr se hodí citovat z jeho knihy ‚Příběh Bible‘: ‚Bible má lidskou historii stejně jako božskou inspiraci. Je to historie velmi zajímavá a všichni, kteří si Bible cení, by ji měli znát . . . Je uklidňující, když na konci shledáváme, že obecný výsledek všech těchto objevů a všeho tohoto bádání posiluje důkaz autentičnosti Písma i naše přesvědčení, že máme v rukou v podstatě ryzí, věrohodné Boží slovo.‘“