Cena za nevěstu

Před uzavřením svatební smlouvy musel mladý muž nebo otec mladého muže zaplatit otci děvčete cenu za nevěstu neboli cenu za svatbu. (1. Mojž. 34:11, 12; 2. Mojž. 22:16; 1. Sam. 18:23, 25) Tato cena byla nepochybně pokládána za náhradu dceřiných služeb a také jako odškodné za námahu a náklady, které rodiče vynaložili při péči o výchovu a obživu děvčete. Někdy byla cena za nevěstu zaplacena v podobě služeb, které mladý muž nebo jeho otec prokázali otci nevěsty. (1. Mojž. 29:18, 20, 27; 31:15) Zákon pevně stanovil cenu za nezasnoubenou pannu, kterou nějaký muž svedl. — 2. Mojž. 22:16. („Aid“)