Chybně řízená horlivost

Někdo možná horlí pro nějakou věc s opravdovou upřímností, a přesto se mýlí a nelíbí se Bohu. Stalo se to mnoha Židům v prvním století. Očekávali, že získají spravedlnost na základě svých vlastních skutků pod mojžíšským Zákonem. Pavel však ukázal, že jejich horlivost byla řízena špatným směrem, protože jí chybělo přesné poznání. Neobdrželi tedy tu pravou spravedlnost, která pochází od Boha. Museli nejprve uznat svůj omyl a obrátit se k Bohu prostřednictvím Krista, aby získali spravedlnost a byli osvobozeni od odsuzujícího rozsudku Zákona. (Řím. 10:1–10) K takovým lidem patřil Saul z Tarsu. Byl mimořádně horlivý pro judaismus a ve své horlivosti šel tak daleko, že až do krajnosti „pronásledoval Boží sbor a pustošil jej“. (Gal. 1:13, 14; Fil. 3:6) Přesně se držel Zákona. V tomto ohledu byl skutečně ‚tím, kdo se prokázal jako bezúhonný‘. Jeho horlivost pro judaismus však byla chybná. Protože byl upřímný, Jehova mu prostřednictvím Krista prokázal nezaslouženou laskavost a ukázal mu cestu k pravému uctívání. — 1. Tim. 1:12, 13.