Rodina v pochybujícím světě

BIBLE říká o rodinách mnoho. Říká, že by měly být založeny na lásce a že v tom je zahrnut trvalý závazek dvou osob k sobě navzájem a k jejich dětem. (Mat. 19:4–6) I ve společnostech, které neznaly Bibli a neřídily se jejími zásadami, se v průběhu 6 000 let lidských zkušeností prokázala hodnota rodiny.

Ale mnoho mladých lidí začalo na základě toho, co se objevuje v tisku, v knihách a v televizi, pochybovat o dnešní hodnotě manželství. Někteří se domnívají, že manželství člověka omezuje, a myslí si, že morální věrnost druhé osobě omezuje jejich „svobodu“. Starou morálku uvádějí v pochybnost a schvalují morálku „novou“ — což není ve skutečnosti nic jiného, než jen nové jméno pro starou „nemorálnost“. Žijí s někým, aniž se ve skutečnosti zaváží k celoživotní lásce, důvěře a jednotě.

Čas plyne. Stárnou. Pak, když opravdu potřebují věrnou oddanost a podporu, kterou měli rozvíjet, často zjistí, že byli odsunuti stranou, jsou sami a se zlomeným srdcem. Teprve tehdy si uvědomí, že se ani ten druhý člověk nezavázal a neměl v úmyslu oplatit čas, lásku a oddanost, až jich bude opravdu třeba.

Bůh ví, jak jsme vytvořeni. Ví, co je pro nás nejlepší. Jeho mravní zásady nelze bez vážných následků přehlížet nebo odsunovat stranou. To je skutečnost, bez ohledu na to, co se snad říká v pochybujícím světě.