Kdo může zachránit svět?
NĚKTEŘÍ lidé snad na tuto otázku odpovědí: „Nikdo.“ A žádný z nás nemůže popřít, že světové problémy rostou tak rychle a tak se komplikují, že úkol zachránit svět se zdá nad možnosti dnešních lidských vlád, a dokonce i Spojených národů.
Jde však o náš život a naši budoucnost, a proto chceme právem vědět, zda může být svět nějakým způsobem zachráněn. Jestliže ano, kdo to dokáže?
Vedoucí osobnosti ve světě vyhlížejí do budoucnosti znepokojeně. Bývalý generální tajemník Spojených národů Kurt Waldheim se v šestadvacetistránkové zprávě o mezinárodní situaci vyjádřil: „Minulý rok přinesl nové krize a jen málo povzbuzujících událostí . . . Charakter světových událostí se posunul neočekávaným a často hrozivým způsobem, . . . mnohé dnešní problémy se tím mohou ještě prohlubovat.“ Dodal, že se lidé právem „dívají na tuto situaci s obavami“.
Koncem roku 1981 byla v jednom úvodníku latinskoamerického listu „Daily Post“ položena aktuální otázka: „Stalo se ti, že ses ráno probudil, přečetl sis titulky a najednou se ti zdálo, že svět je hrozně nebezpečným a rozkolísaným místem?“ Úvodník pak rozebíral některá hlediska mezinárodních problémů a končil výrokem: „Byli bychom rádi, kdybychom zítra, až se probudíme a přelétneme novinové titulky, mohli noviny odložit s pocitem, že se situace zlepšuje. Ale nějak si to prostě neumíme představit.“
Obzvláště mládež má sklon k negativnímu názoru na světovou situaci. Západní Německo má údajně starosti s „rostoucím počtem mladých lidí, kteří žijí bez cíle, někdy jednají násilně, neumějí se vyjadřovat, obvykle jsou bez práce a často ani o zaměstnání nestojí“. Jeden sociální pracovník o nich řekl, že „nemají žádný rozhled, žádnou vyhlídku a žádnou naději“. Jeden z takových mladých lidí prohlásil: „V duchu se domnívám, že svět už nepotrvá dalších pět nebo deset let. Ale s tou špatností, které je tolik, musíme něco dělat. Přišli jsme na scénu, v níž odmítáme převzít odpovědnost za systém, který neschvalujeme.“
Co si myslíš ty osobně? Můžeš říci, když se podíváš zpět na svůj dosavadní krátký život, že se dnes na světě žije lépe? Většina lidí okamžitě odpoví, že ne. Zdá se naopak, že zřejmě směřuje ke zkáze. Může být zachráněn? Jistě souhlasíš s tím, že je Země podivuhodným místem k životu, a děláš všechno, co je v tvých silách, abys svůj život co nejvíce prodloužil. V čem tedy tkví problém? Všiml sis slov toho mladého člověka v předcházejícím odstavci? Mluvil o „systému“, který neschvaluje. Je zajímavé, že apoštolové Ježíše Krista se Ježíše ptali na „závěr systému věcí“. (Mat. 24:3–14) Ježíš jim odpověděl rozsáhlým proroctvím, které se splňuje v naší době. Mluvíme-li tedy o záchraně světa, neměli bychom myslet na záchranu této zeměkoule. Neměli bychom také myslet na záchranu dnešního světového uspořádání věcí, o němž říká Boží slovo, že je určeno k odstranění. Otázka se spíše vztahuje na lidi — na svět lidstva.
Kdo tedy má zachránit svět lidstva? Nejsme ponecháni na pochybách, protože Boží slovo říká: „Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil svět, ale aby byl svět skrze něj zachráněn.“ (Jan 3:17; 12:47) Ano, právě stvořitel člověka podnikl kroky k záchraně světa skrze svého Syna, Ježíše Krista. I skupina Samaritánů, kteří předtím nenáviděli Židy, řekla o Ježíšovi: „Víme, že tento muž je jistě zachránce světa.“ — Jan 4:42.
Jedním náboženským rysem naší doby je vznik mnoha takzvaných Ježíšových skupin. Nápisy s Ježíšovým jménem vidíš přilepené na autech a budovách a venku namalované na skalách. Čteš o ohromných shromážděních, při nichž se schází pod širým nebem velké množství „Ježíšových“ lidí. Ti obvykle opustili tradiční církve. Hlasitě prohlašují, že naděje lidstva spočívá v Ježíši Kristu. Mnozí z nich věří, že Ježíš by byl na jejich straně a účastnil by se jejich zvláštní revoluce a že by bojoval proti zkaženosti a bezpráví „systému“, kdyby žil.
Jedna skupina takových lidí v Brazílii byla požádána, aby napsali, co si myslí o Ježíšovi. Všeobecně se shodli na tom, že to byl muž, který měl dobré úmysly a v krutém a nelaskavém světě kázal lásku. Řekli, že učil o rovnosti lidí a dal znamenitý příklad odvahy, víry a naděje. Ale zdálo se jim, že Ježíš neměl při svém poslání velký úspěch. Jeden katolický kněz o tom řekl: „Podívejte se na Ježíše. Stále vedl rozpravy s kněžími, a jediné, co tím dosáhl, byl kříž.“
Jak se díváš na Ježíše Krista ty? Jako na planoucího revolucionáře? Jako na velkého filozofa a moudrého muže, nebo dokonce jako na proroka? Jeho učení bezpochyby v minulých 1 950 letech zapůsobilo na lidstvo ohromným vlivem. Milióny lidí dnes vlastně tvrdí, že je osobně už zachránil.
Nelze popřít, že Ježíšovým prostřednictvím mají být zachráněni někteří ze světa lidí, jak jsme poznali ze slov u Jana 3:17. Apoštol Petr to potvrdil, když řekl: „V žádném jiném není záchrana, neboť pod nebem není žádné jiné jméno, jež bylo dáno mezi lidmi, kterým máme být zachráněni.“ (Sk. 4:12) Ale jak Ježíš zachrání svět? Jestliže každý z lidstva nechce přijmout Ježíše a plnit Boží podmínky pro záchranu, jak tedy vlastně může být člověk zachráněn? Máš-li být takovým člověkem ty, z čeho máš být zachráněn a k čemu? Uvažujme tedy o těchto závažných otázkách.