Nejděte nad to, co je psáno

Apoštol Pavel zdůraznil, že je nutné, aby všichni byli poučeni, jako on sám byl poučen a sám od sebe správně oceňoval. Korinťané se stali obětí léčky, že se vychloubali vztahem k určitým lidem, například k Apollónovi nebo dokonce k Pavlovi. Pavel je napomínal a psal jim, že takové jednání je tělesné a není duchovní. Řekl: „Bratři, přivedl jsem tedy tyto věci, abych je uplatnil na sobě a na Apollónovi k vašemu dobru, abyste se na našem případě naučili pravidlo: „Nejděte nad to, co je psáno“ (to znamená, abyste nepřekračovali hranice, které klade Bible pro vaše jednání ke druhým i k sobě samým), abyste osobně nebyli nadutí ve prospěch jednoho proti druhému. Vždyť kdo působí, že se odlišuješ od druhého? Máš vskutku něco, co jsi nepřijal? Jestliže jsi to skutečně přijal, proč se chlubíš, jako kdybys to nepřijal?“ Povšimne-li si člověk této rady, může ho to chránit před tím, aby nebyl pyšný nebo domýšlivý na svůj původ, rasovou příslušnost, barvu pleti či národnost, nebo na svůj dobrý vzhled, své schopnosti, vědomosti, inteligenci atd. — 1. Kor. 4:6, 7