Otázky čtenářů

● Než jsem začal studovat Bibli, byli jsme s manželkou rozvedeni, ne pro nějakou nemravnost, ale prostě proto, že jsme se spolu nesnášeli. Nyní jsem se stal křesťanem. Jsem z biblického hlediska volný, abych se mohl znovu oženit?

V otázce, zda člověk ve výše uvedené situaci je z biblického stanoviska volný k novému uzavření sňatku, je rozhodující, zda manželství skončilo z hlediska Božího.

Podle zákona bylo vaše manželství ukončeno předtím, než ses stal křesťanem, snad se zákonným odůvodněním, že zde byla nesnášenlivost. Tím bylo manželství ukončeno z hlediska zákona země. Právem se však zajímáš o to, zda univerzální Zákonodárce stále považuje tebe a tvou dřívější manželku za „jedno tělo“. — 1. Mojž. 2:22–24.

Určitý Ježíšův výrok nám pomáhá v této otázce. Ježíš uznal, že k rozvodu docházelo z různých důvodů, a proto dodal: „Každý, kdo se rozvádí se svou manželkou, vyjma z důvodu smilstva [řecky: porneía], a ožení se s jinou, cizoloží.“ (Mat. 19:9; 5:32) Jediným biblickým důvodem pro rozvod, který by umožňoval nové manželství, je tedy „smilstvo“ neboli porneía, jež zahrnuje cizoložství i jinou závažnou sexuální nemravnost.

Kdyby se tehdy tvá manželka provinila cizoložstvím, byl bys měl biblický důvod pro rozvod. Kdyby ses byl rozvedl, ať již z důvodu cizoložství nebo z nějakého jiného skutečně zákonného důvodu, nebyli byste již „jedním tělem“. Kdyby ses tehdy naproti tomu ty provinil cizoložstvím a tvá manželka by se rozhodla, že ti neodpustí, a dosáhla by rozvodu, oba byste byli z biblického stanoviska volní.

Říkáš však, že před rozvodem nedošlo k nemravnosti. Jaký by tedy byl vzhledem k Ježíšovým slovům důvod k názoru, že rozvodem automaticky skončilo manželství v Božích očích? Když se člověk stává křesťanem, může sice prosit Boha za odpuštění minulých hříchů, ale to neznamená, že jsou zrušeny všechny jeho dřívější povinnosti a závazky. (1. Jana 1:7; 1. Kor. 6:9–11) Uveďme si znázornění: Půjčil sis peníze od nějakého přítele a souhlasil jsi s tím, že budeš dluh pravidelně splácet. Pak ses stal křesťanem. Byl by tím tvůj dluh zrušen? Sotva. Když jsi poznal, jak se na splácení dluhů dívá Bůh, pravděpodobně bys ještě silněji cítil svůj závazek. (Žalm 37:21; 15:4; 112:5) Podobně to může být v otázce manželství. Když ses oženil, Bůh se na vás dva začal dívat jako na „jedno tělo“. Proto si polož otázku: Je nějaký důvod, proč by vás Bůh přestal považovat za jedno tělo?

Mohlo by to tak být. Od rozvodu se mohlo stát něco, čím manželství v Božích očích skončilo. Můžeme to pochopit, uvážíme-li tuto věc ve světle Ježíšových slov u Matouše 19:9. I když ses předtím nedopustil nemravnosti, jestliže se s tebou manželka rozvedla a ty ses později dopustil „smilstva“, mohlo by manželství být považováno za skončené. Odmítla tě, a později nastal biblický důvod pro to, že již nejste „jedno tělo“. Možná, že se naproti tomu ona provinila „smilstvem“ po rozvodu. Ježíš připustil, že za takových okolností může být manželství považováno v Božích očích za skončené, protože k rozvodu došlo, a ty, nevinný manželský druh, jsi zjistil, že se ona dopustila nemravnosti.

Proto v takovém případě, jaký uvádíš, je pro zjištění, zda v Božích očích jste ještě oba „jedním tělem“, rozhodující, co se stalo nebo nestalo po rozvodu.

Zjistíš-li, že z Božího stanoviska nejsi biblicky volný k novému sňatku, co můžeš dělat? Jedna možnost by byla, pokusit se sdělit biblickou pravdu, kterou nyní znáš, své manželské družce, s níž jsi nyní rozveden. Snad bys jí mohl pomoci, aby poznala, že Bible může pomoci přeměnit osobnost a že může přinést štěstí lidem, jejichž život byl dříve plný strastí. Kdybyste se však oba rozhodli, že budete znovu žít společně, bylo by správné, abyste se opět dali zákonně oddat, aby vaše spojení bylo počestné v očích všech. — Žid. 13:4.

Jestliže není v dnešní době nakloněna ke smíření, žij dále morálně čistým životem, jak jsi to zřejmě činil až dosud. (Jak. 3:17; 1. Tess. 4:3–5) Apoštol Pavel vysvětlil, že ti, kteří žijí bez manželského druha, mohou používat svého času a svobody znamenitým způsobem, když se věnují čistému uctívání. (1. Kor. 7:29–35) Budeš-li dále pěstovat společenství s křesťanským sborem a budeš-li stále velmi zaměstnán kázáním a vyučováním z Božího slova, získáš mnoho uspokojení a požehnání.