Kdo může najít spokojenost?
MNOHO lidí věří, že jejich cesta za spokojeností by skončila šťastně, jen kdyby se mohli přestěhovat na odlehlý a bezpečný tropický ostrov. Tam by se jistě mohli těšit z poklidného života, vyhřívat se na sluníčku, mít hojnost jídla a pražádné starosti.
V knize „Darebáci v ráji“ (angl.) vyprávějí James A. Michener a A. Grove Day o „pověstné příhodě v novodobých dějinách Tichého oceánu“.
Krátce řečeno, je to příběh, jak jeden Australan dospěl v 1930. letech k závěru, že se schyluje k veliké válce. Toužil vyhnout se takové převratné události a systematicky hledal nějaké útočiště.
„Nakonec,“ vypráví se, „velice pečlivým a logickým uvažováním došel k závěru, že jediné bezpečné útočiště před světovým šílenstvím je pro něho na nějakém tropickém ostrově . . . Shromažďoval poznatky o Tichém oceánu a vybral si mezi všemi ostrovy jeden, který sliboval veškeré výhody: odlehlost, bezpečnost, příjemný život . . . V pozdním létě 1939, týden před napadením Polska Německem, se uchýlil tento moudrý Australan na své vyvolené útočiště v jižním Pacifiku. Odjel na téměř neznámý ostrov Guadalcanal.“ Našel tam ale bezpečí a spokojenost?
Naneštěstí pro tohoto uprchlíka se stal i odlehlý ostrov Guadalcanal scénou prudkých bojů v letech 1942 až 1943! Ano, po velkou část druhé světové války tam bylo všechno, jen ne bezstarostný tropický ráj.
To se stalo před desetiletími. Ale co dnes? Co vidí upřímný pozorovatel?
Stávky, protestní pochody, děti, které utíkají z domova, mládež s nedokončeným vzděláním, nezákonné užívání drog, rozbité domovy a rozvody — to vše začíná být běžné. Proč? Jaký je společný jmenovatel většiny těchto problémů? Nespokojenost!
Pomysli i na dnešní ohrožení míru a na možnost jaderného vraždění. Kdo může nalézt spokojenost za takových podmínek?
Stejně jako za druhé světové války, ani dnes neexistuje žádný odlehlý a bezpečný tropický ostrov, kam bys mohl uprchnout. Při letecké dopravě, hromadných sdělovacích prostředcích a znečištěném ovzduší nemůže dnes nikdo z nás najít místo, které slibuje úplné bezpečí a klid. Znamená to snad, že všichni muži, ženy a mládež jsou odsouzeni žít v neštěstí a nespokojenosti? To opravdu ne! Poznáme to, jestliže budeme uvažovat o naléhavé otázce: Můžeš být spokojený se svým životním údělem?