Neexistuje žádná výjimka, pokud jde o projev pokání

JOELOVO proroctví důrazně ukazuje, jak je důležité stát před Bohem čistý. Izraelité se provinili vážnými hříchy, a proto bylo nutné, aby činili pokání, jestliže je nemělo postihnout neštěstí. Nestačilo dávat jen vně najevo zármutek. Jehova Bůh vyžadoval, aby ze srdce uznali svůj hřích. Prorok Joel prohlásil: „Roztrhněte své srdce, a ne části svého oděvu; a vraťte se k Jehovovi, svému Bohu, protože on je milostivý a milosrdný, pomalý k hněvu a oplývající milující laskavostí, a jistě pocítí lítost kvůli tomu neštěstí.“ — Joel 2:13.

Všichni byli hříšníky, a proto nikdo nebyl pro svůj věk zproštěn povinnosti, aby byl mezi těmi, kteří se shromáždili v chrámu a pokořili se před Jehovou Bohem. Musely tam být i malé děti, a radost ze svatebního dne neměla překážet úpěnlivým prosbám o Boží odpuštění. Joelovo proroctví říká: „Shromáždi lid. Posvěť sbor. Seber starce. Shromáždi děti a ty, kteří sají z prsu. Ať ženich vyjde ze své vnitřní místnosti a nevěsta ze svého svatebního pokoje.“ (Joel 2:16) V souladu s duchem těchto slov by nikdo neměl připustit, aby se něco v jeho životě stalo důležitější než jeho čistý postoj před stvořitelem.

Kojenci se narodili jako hříšníci, a proto na rodičích leží vážná odpovědnost, aby si zachovali před Bohem správný postoj, a aby tak i jejich malé děti mohly být považovány ze svaté a čisté. — Srovnej 1. Korintským 7:14.