Moudrý výrok

„Kde někdo zakrývá nenávist, tam jsou falešné rty, a kdo předkládá špatnou zprávu, je hloupý.“ — Přísl. 10:18.

Mnoho přísloví obsahuje protiklad, který nám pomáhá pochopit, co je správné nebo moudré. Přísloví 10:18 však obsahuje dvě výpovědi, které vyjadřují podobné myšlenky; druhá myšlenka zesiluje první. Obě společně nám ukazují, jak Bůh smýšlí, a vedou nás na správnou cestu.

Nejprve čteme: „Kde někdo zakrývá nenávist, tam jsou falešné rty.“ To je základní pravda. Kdo má ve svém srdci nenávist k někomu jinému, kterou však ukrývá za sladká a lichotivá slova, ten je neupřímný, že. Jako ten, kdo chce něco předstírat, mluví faleš. — Přísl. 26:24.

Někteří činí to, o čem se zmiňuje část Přísloví, místo toho, aby ukrývali svoji nenávist. ‚Předkládají špatnou zprávu.‘ Jejich zloba jde tak daleko, že působí škody falešným obviněním nebo opovržlivými poznámkami. Mají tím v úmyslu způsobit, aby druzí přestali mít nenáviděného v úctě.

To je jistě „hloupé“. Pomlouvačná ‚špatná zpráva‘ ve skutečnosti nic nemění na osobnosti druhého člověka. Místo toho se jen ozřejmí, jakou osobností pomlouvač je. Pro své jednání ztratí úctu upřímných lidí. Pomlouvač poškodí sám sebe, místo aby způsobil škodu někomu jinému.

Správné a moudré je nedělat ani jedno ani druhé. Bůh řekl Izraelitům: „Nebudeš nenávidět svého bratra ve svém srdci.“ Ježíš však tyto myšlenky ještě rozšířil, když nám dal radu: „Neustále milujte své nepřátele a modlete se za ty, kteří vás proklínají, abyste se prokázali jako synové svého Otce, který je v nebesích.“ (3. Mojž. 19:17; Mat. 5:44, 45) Připusťme, že není snadné vymýtit nenávist, která se snad již vyvinula. Není to však lepší než trvat na něčem, co případně může vést k pokrytecké falši nebo hloupému pomlouvání? A odložíme-li zlobu, budeme blíže k Božímu obrazu.