Otázky čtenářů
● Jestliže Petr nikdy nebyl v Korintě, proč někteří tvrdili, že ‚patří Kéfasovi (Petrovi)‘, a proč je tato zpráva v Bibli?
Bible skutečně nenaznačuje, že by apoštol Petr byl někdy v Korintě. A přece apoštol Pavel napsal tamějšímu sboru: „Každý z vás říká: ‚Já patřím Pavlovi‘, ‚ale já Apollonovi‘, ‚ale já Kéfasovi‘, ‚ale já Kristu‘.“ — 1. Kor. 1:12.
Pavel předtím slyšel, že někteří tam podněcovali rozkoly a stavěli se za jména význačných křesťanů. Pavel i Apollo byli v Korintě. Proto někteří lidé mohli dávat jednomu nebo druhému z nich přednost, protože se od nich mnohému naučili, pro jejich osobnost nebo pro jejich vyučovací schopnosti.
Proč však někteří říkali, že patří Petrovi, který zřejmě nikdy v Korintě nebyl? Není vyloučeno, že někteří o Petrovi slyšeli a také o tom, že měl používat „klíčů nebeského království“. (Mat. 16:18, 19) Proto někteří lidé v Korintě snad vyzdvihovali Petrovo jméno, jako by jeho názor na křesťanství byl bližší judaismu a odlišný od názoru Pavlova, který zdůrazňoval, že křesťané nejsou pod mojžíšovským Zákonem. (Gal. 2:15–21; 4:8–11) Petr vynikal tím, že přiváděl Židy a židovské proselyty ke křesťanství před tím, než byla otevřena tato cesta Samaritánům a pohanům. A jednou v Antiochii Petr skutečně projevil nevyrovnaný zájem o postoj židovských křesťanů, což mu Pavel vytkl. (Gal. 2:11–14) Tak se mohlo stát, že v ovzduší neshod, které panovalo v Korintě, mohli někteří hájit Kéfase, jako by šlo o zvláštní směr křesťanství, který by se lišil od těch, kteří vyzdvihovali jméno Pavlovo.
Pavel právem pod inspirací odsoudil takové neshody. Pomohl křesťanům, aby uvažovali o tom, že Kristus není rozdělený. Ačkoli Pavlovi bylo obzvláště ‚svěřeno dobré poselství pro neobřezané, stejně jako Petrovi. . . pro obřezané‘, přičemž se Pavel soustřeďoval na pohany a Petr na Židy, jejich základní poselství bylo stejné. (Gal. 2:7, 8; Ef. 4:4–6) Nebyli rozděleni ve svém učení ani ve svých cílech. Petr i Pavel přispěli k poradě v Jeruzalémě (roku 49 n. l.), kde bylo patrné, že ti, kteří se obrátili z pohanů, nemusí být obřezáni a nemusí zachovávat Zákon. (Sk. 15:7–14) A Petr dokonce označil Pavla jako „našeho milovaného bratra“, jehož spisy byly důležité stejně jako ‚ostatní Písmo‘. (2. Petra 3:15, 16) Neshody v Korintě byly tedy naprosto neoprávněné.
Tato zpráva byla zahrnuta do Bible jako varovná rada. Také dnes by se v nějakém sboru mohly vytvořit malé kliky nebo skupinky. Někteří by například mohli být považováni za liberální myslitele a pěstovali by možná společenství jen mezi sebou navzájem nebo s některým křesťanským starším, o němž by se domnívali, že podporuje jejich smýšlení. Tato skupina by možná zastávala názor, že ostatní přistupují k věcem konzervativněji nebo že hledají radu a zastávají názor starších, jejichž styl se jim líbí. Taková situace by mohla vyvolat nezdravého ducha rozdělení a nejednoty. Nedokonalí lidé jsou až příliš ochotni přiklánět se k těm, kteří lichotí jejich uším nebo jejich osobám. Bůh však radí, že moudrost je v množství rádců, kteří přispějí svým poznáním Božího slova a svou zkušeností v jeho uplatňování. — Přísl. 15:22.