Uchráněn před sebevraždou

V jedné malé vesničce v Německé spolkové republice chtěli dva svědkové Jehovovi právě skončit službu, když šel kolem nich starý muž s Biblí v ruce. Snažili se zavést s ním rozhovor o „dobrém poselství“, ale on jim stále odpovídal: „Chtěl bych být sám.“ Konečně však přijal pozvání jednoho svědka, aby s ním pojedl. Příští den ho navštívil druhý svědek tam, kde bydlel — v domově pro přestárlé —, aby si s ním pohovořil o Bibli.

Během návštěvy muž svědkovi řekl: „Zachránil jste mi život. Včera jsem byl na cestě ke hrobu své ženy. Tam jsem si chtěl vzít život. Než jsem vás potkal, chodil jsem čtyři hodiny bezcílně po lese. Hledal jsem útěchu ve svém zpěvníku, ale žádnou jsem tam nemohl najít. Přišli jste právě včas a já jsem za to Bohu vděčný.“

Časem se ukázalo, že zlé duchovní síly chtěly přimět tohoto muže k sebevraždě. Nově získaným poznáním ze Svatého písma však byl schopen osvobodit se od tohoto vlivu. (Ef. 6:11–18) Poznal také útěchu, „že nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých“. (Skutky 24:15) Po krátké době se oddal Jehovovi Bohu ve věku 81 let a tuto oddanost symbolizoval křtem ve vodě. Přátelská slova a dobré skutky spolu s „útěchou z Písem“ uchránila tohoto starého muže před sebevraždou, takže nyní má podivuhodnou vyhlídku na věčný život. — Řím. 6:23; 15:4.