Drastická změna

Ve dnech proroka Izaiáše byly jeruzalémské ženy velice pyšné. Nápadně se oblékaly a nosily šperky v přehnaném množství. Jestliže se chtěly vdát, bylo vždy dostatek mužů, kteří pro ně přicházeli v úvahu jako manželé. (Iz. 3:16–24) Jehova však oznámil prostřednictvím Izaiáše, že nastane drastická změna: „Tvoji vlastní mužové padnou mečem a tvoje moc válkou.“ (Iz. 3:25) Na jeruzalémských ženách se to mělo projevit následovně: „V onen den skutečně uchopí sedm žen jednoho muže a řeknou: ‚Budeme jíst svůj vlastní chléb a budeme nosit svá vlastní roucha; jenom ať jsme nazývány tvým jménem, aby byla odstraněna naše pohana.‘“ — Iz. 4:1.

Bylo tedy tak málo mužů schopných k manželství, že sedm žen se ptalo prvního muže, který se namanul, zda si je chce vzít. Všechno, co si přály, bylo, aby byly nazývány jeho jménem a aby byly osvobozeny od pohany, že jsou bez manžela. Podle mojžíšského Zákona se musel muž starat o živobytí a ošacení své manželky. (2. Mojž. 21:10) Protože však tyto ženy byly v tak zoufalé situaci, byly ochotné osvobodit manžela od jeho zákonných povinností. Chtěly ‚jíst svůj vlastní chléb a nosit svá vlastní roucha‘.