Jak je možno radostně hledět vstříc budoucnosti?

ZÁKLADEM radostné vyhlídky do budoucnosti je pevná naděje. Jediný,kdo může poskytnout takovou naději, je stvořitel člověka, Jehova Bůh,a on to učinil prostřednictvím svého Slova, Bible. Křesťanský apoštol Pavel napsal: „Všechno, co bylo předem napsáno, bylo napsáno pro naše poučení, abychom svou vytrvalostí a útěchou z Písem měli naději.“ — Řím. 15:4.

Lidé, kteří odmítají Boží slovo jako vodítko a doufají, že spolehlivou naději pro budoucnost najde někde jinde, nutně dojdou ke zklamání.Právem na to poukázal prorok Izaiáš nevěrným Izraelitům, kteří jednali proti Božímu zákonu a dotazovali se na budoucnost spiritistických médií, věštců a dokonce i mrtvých.

Z Izaiáše 8:19–22 vyplývá, že tito nevěrní Izraelité chtěli přimět dokonce i věrné ke stejnému jednání, ale pak je ukázáno, jak se bude dařit těm, kteří odmítnou Jehovu jako jediný zdroj vedení a naděje. Čteme: „Kdyby vám snad řekli: ‚Obraťte se na spiritistická média nebo na ty, kteří mají ducha předpovídání, kteří šeptají a hlubokými tóny pronášejí výroky‘, cožpak by se neměl každý lid obracet ke svému Bohu?Měl by se někdo obracet k mrtvým ve prospěch živých? K zákonu a k ověřenému svědectví! Jistě budou dále mluvit, co je podle tohoto tvrzení, které nebude mít žádné jitřní světlo. Každý bude jistě procházet zemí, v těžké tísni a hladový, a protože je hladový a velmi se hněvá, stane se, že bude svolávat zlo na svého krále a na svého Boha jistě bude zírat vzhůru. A bude se dívat k zemi, a hle, tíseň a tma,nejasnost, těžké doby a temnota bez jasu.“

Pro ty, kteří povzbuzovali jiné, aby se radili se spiritistickými médii, věštci a mrtvými, nemělo být „žádné jitřní světlo“. Mělo na ně přijít neštěstí a nemělo zde být nic, co by rozjasnilo jejich vyhlídku.Neštěstí, k němuž mělo dojít podle chmurné vyhlídky popsané v Izaiášově proroctví, byl bezpochyby předpověděný vpád Asyřanů. Ti, kteří jej přežijí, měli být v „těžké tísni“, to znamená velmi sklíčeni.Dobyvatelské tažení mělo být spojeno s zpustošením obdělaných polí,sadů a vinic, a proto přežijící měli trpět hladem. A tak Izraelité,kteří unikli smrti a zajetí, měli žít z hladu, a proto pociťovat rozhořčení, ‚hněvat se‘. Nebudou v neštěstí vidět pouze odplatu za svou nevěru. Budou místo toho proklínat krále i Nejvyššího a přičítat jim vinu za své utrpení. Když se takoví lidé budou dívat vzhůru v nebi,neuvidí žádný příznak jasu, který by v nich vyvolal naději na lepší budoucnost. Když se podívají na věci na zemi, všechno se jim bude zdát chmurné. Protože zavrhli ‚zákon a ověřené svědectví‘, nebudou vidět ani nejmenší příznak lepší budoucnosti.

Podobně je tomu dnes. Mnozí lidé mají obavy z toho, co vidí, že se děje na zemi — z rostoucí bezzákonnosti, znečišťování vzduchu, půdy a vody,z všeobecného neklidu mezi lidmi a národy. Praví křesťané jsou sice také postiženi těmito okolnostmi, ale jejich vyhlídka není chmurná. Proč ne? Vědí z Božího slova, že nynější světovou situací se plní proroctví a že je znamením nadcházejícího osvobození prostřednictvím Božího království pod panstvím Ježíše Krista: „Až se to však začne dít, vzpřimte se a pozdvihněte hlavy, protože se přibližuje vaše vysvobození.“ (Luk. 21:28) Máš i ty tuto naději,protože jsi přijal biblické poselství jako „slovo Boží“. — 1. Tess. 2:13.