Otázky čtenářů
● Má manželka, která není služebníkem Jehovovým, miluje jiného muže. Mohu se s ní dát rozvést, protože se pravděpodobně ‚ve svém srdci dopustila cizoložství‘ jak to řekl Ježíš u Matouše 5:28.
Svými slovy u Matouše 5:28 neoznačil Ježíš „duchovní cizoložství“, jak to někteří nazývají, jako důvod k rozvodu.
Jeho slova zní: „Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Nedopustíš se cizoložství.‘ Ale já vám pravím, že každý, kdo se neustále dívá na nějakou ženu, aby k ní živil svou vášeň, již s ní ve svém srdci spáchal cizoložství.“ — Mat. 5:27, 28.
Ježíš zde prohlásil, že sedmé z deseti přikázání mělo být pro jeho posluchače nejen výzvou, aby se vyvarovali tělesného aktu cizoložství. (2. Mojž. 20:14; 5. Mojž. 5:18) Ukázal, že toto provinění vychází ze srdce člověka. Jak později vysvětlil Jakub, mohou nesprávná přání v srdci člověka vést k tomu, že zhřeší, a často se to stává. (Jak. 1:14, 15; Přísl. 6:25) To se stalo také s Davidem, který se tak dlouho díval na manželku jednoho muže, až došel k vášnivému vzrušení, což vedlo k hříchu, totiž k tomu, že se dopustil cizoložství. (2. Sam. 11:2–4) Ježíš proto napomíná své posluchače, aby se nejen vyvarovali hříchu samotného, ale i hříšné žádosti, která může vést ke hříchu.
Bůh ví, kdy muž nebo žena pěstuje takovou smyslnou žádost (‚neustále se dívá na nějakou ženu‘), neboť on vidí, jaké je srdce“. (1. Sam. 16:7; Přísl. 24:12; Žid. 4:13) Bůh ví, že člověk, který je zaměřen k nemravnému jednání, snad jen ještě neměl příležitost, aby svou žádost uskutečnil. Proto již v Božích očích nese vinu.
Je však taková cizoložná žádost sama o sobě již biblickým důvodem pro to, aby se manželský druh takového člověka dal rozvést a byl pak volný, aby mohl opět vstoupit do manželství? Nikoli. Ježíš nezmocnil lidi, aby něco rozhodovali na základě přání, která snad někdo může pěstovat v srdci. Apoštol Jan například napsal, že „každý kdo nenávidí svého bratra, je vrah“. (1. Jana 3:15) Ale křesťanští starší ve sboru nejsou oprávněni vyloučit jako vraha člověka, o němž si myslí, že má v srdci určitou nenávist. Nemohou srdce posoudit tak dobře a číst v něm tak jako Bůh.
Když tedy Ježíš řekl, že jediným biblickým důvodem pro rozvod je „smilstvo“ (řecky : porneia, což znamená pohlavní nemravnost), mínil tím skutečně provedené nemravné jednání. — Mat. 19:9.
Připustí-li manželka rozhovor, bylo by snad možno promluvit s ní o některých věcech: Bůh, náš stvořitel ví, co je pro nás, lidi, nejlepší, a ujišťuje nás, že nemravné jednání nepovede k trvalému štěstí. To se nám potvrdí, jestliže čestně uvažujeme o tom, jak působí nemravné jednání na život těch, které je pěstují. Proto člověk jedná rozumně, jestliže ihned bojuje proti nemravným žádostem dříve, než mohou vést k nemravnému jednání a vyvolat zármutek. I „romantické sny“ o lásce spojené s nemravností by mohly člověku bránit, aby byl šťastný ve své situaci.
Jestliže v nějakém manželství dochází k těžkostem, mohou obvykle oba manželé přispět k posílení svého vztahu a znovu oživit vzájemnou lásku, která kdysi vedla k tomu, že uzavřeli sňatek