Otázky čtenářů

● Ve Strážné věži (22 a 23 1976, o Ozeášovi) se mluví o Jehovovi Bohu jako o nebeském manželu, který je v manželství s duchovním izraelem. Jak je to možné, vezmeme-li v úvahu, že apoštol Pavel říká o křesťanském sboru, že je zaslíben k manželství jednomu muži, totiž Ježíši Kristu? (2. Kor. 11:2) Není zde rozpor a nevyvolává to nejasnost?

Uvažujeme-li o biblických obrazných výrocích, musíme být opatrní, abychom je nezaměňovali, ale abychom o každém z nich mluvili v jeho vlastní souvislosti. Jehova Bůh například mluví o své nebeské univerzální organizaci jako o své manželce. Tento výrok nacházíme již v 1. Mojžíšově 3:15 a mnohokrát v proroctví Izaiášově. V jeho organizaci je však hlavní jeho jednozplozený Syn. Z tohoto hlediska je Ježíš Kristus hlavním členem Boží „ženy“ a z jiného stanoviska je prvorozeným ze všech Božích synů. Vstoupil snad Bůh do manželství se svým jednozplozeným Synem? Nikoliv; musíme být opatrní, abychom nezaměňovali obrazné výrazy. Z jednoho stanoviska je Božím Synem; z druhého stanoviska je částí Boží „ženy“.

Také o Kristových následovnících mluví Písmo různými obraznými výroky. Jsou označeni jako jeho bratři. (Mat. 25:40; Žid. 2:17) Také se o nich mluví jako o Kristově tělu. (1. Kor. 12:27) A dále jsou označeni jako nadcházející „Beránkova manželka“. (Zjev. 21:9) Kdybychom však říkali, že Ježíš vstoupí do manželství se svými bratry nebo se svým vlastním tělem, zaměňovali bychom symbolické výrazy. Podle toho, ze kterého stanoviska pozorujeme uvedený námět, platí na ně ten nebo onen symbolický výrok.

Jehova Bůh se jednoznačně označuje jako „manžel“ tělesného izraelského národa. (Oz. 1:2; 2:16) Tělesný Izrael symbolizoval izrael duchovní, a proto je možno dojít k závěru, že Jehova Bůh může být označen také jako manžel duchovního izraele. Jako se stal manželem tělesného Izraele na základě smlouvy Zákona, tak se na základě nové smlouvy stává manželem duchovního izraele. (Jer. 31:31–33; Žid. 8:6–12) To platí jen tehdy, díváme-li se na pomazané křesťany jako na národ duchovních izraelitů.

Z jiného stanoviska jsou však jako křesťanský sbor nadcházející nevěstou Kristovou. Je tomu tak proto, že s ním budou spojeni tak, jako je manžel spojen s manželkou a budou se s Kristem podílet na nebeské slávě, jako se nevěsta podílí na poctách a postavení svého královského manžela. Díváme-li se tedy na 144 000 jako na duchovní izraelský národ, můžeme říci, že Jehova je manželem tohoto národa. Díváme-li se na ně jako na křesťanský sbor, nesou Kristovo jméno a jsou jeho budoucí nevěstou, jako manželka nese jméno svého manžela.

V této souvislosti si povšimněme, že v Křesťanských řeckých písmech je vyloučena každá záměna, protože o pomazaných následovnících Kristových se nikdy neříká, že by jejich manželem byl Jehova, ale je o nich řečeno, že jsou zaslíbeni k manželství s Ježíšem Kristem. On je ženichem „Nového Jeruzaléma“, zatímco Jehova je manželem „Jeruzaléma nahoře“. — Gal. 4:26; Zjev. 21:2.

(Pro další poučení se laskavě podívej do článku „Poznat, co vše je v Bibli označeno jako „Jeruzalém“ na straně 236 tohoto časopisu.)