Otázky čtenářů
● Bible říká: „Dělejte si přátele pomocí nespravedlivého bohatství.“ (Luk. 16:9) Znamená to, že není podstatné, jestli byly peníze nebo jiný majetek vydělány nepoctivým, nesprávným způsobem, pokud se těchto hmotných věcí používá k dobrému účelu nebo k užitku druhých?
Uvedená slova Ježíše Krista neznamenají, že by se Jehova Bůh nestaral, jakým způsobem lidé získávají majetek. U Lukáše 16:9 nestojí: „Vydělávejte si bohatství podvodným způsobem a používejte pak toto bohatství správným způsobem, abyste si dělali přátele.“ Jako „nespravedlivý“ není označen způsob, jak je získáno bohatství, ale „nespravedlivé“ je bohatství samo. Proč? Na rozdíl od lidí, kteří jsou duchovně bohatí nebo mají touhu po duchovním bohatství, existuje u lidí, kteří mají hmotné bohatství nebo touhu po hmotných věcech, nebezpečí, že budou jednat nezákonně; a často je tomu skutečně tak.
Když Ježíš řekl: „Dělejte si přátele“, nemyslel tím, že si máme dělat přátele z lidí. Slova, která připojil, ukazují, že mluvil o přátelích, kteří mohou někoho přijmout „do věčných příbytků“, když ‚nespravedlivé bohatství‘ selže. Bohatství všech lidí selže při jejich smrti, a smrtelní lidé tudíž nemohou nikoho přijmout „do věčných příbytků“. Věčný a nesmrtelný Bůh Jehova a jeho nesmrtelný Syn, Pán Ježíš Kristus, však mohou jiné přijmout „do věčných příbytků“. Ježíš Kristus ujistil o tom své učedníky, když řekl: „V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby tomu bylo jinak, byl bych vám to řekl, protože odcházím, abych vám připravil místo.“ — Jan 14:2.
Pouze lidé, kteří odpovídají Božím požadavkům, získají přístup „do věčných příbytků“ Jehovy a jeho Syna. Ježíš řekl: „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích.“ (Mat. 7:21) Boží vůle pro lidi je, aby vedli poctivý, správný život. V Božím slově je nám řečeno, že „chamtivci“ a „vyděrači“ nezdědí Boží království. (1. Kor. 6:9, 10) Čteme také: „Ať zloděj více nekrade, ale raději ať koná tvrdou práci a pracuje svýma rukama na dobrém díle, aby měl co rozdělovat potřebným.“ (Ef. 4:28) Proto žádný, kdo nepřestane vydělávat bohatství nepoctivým nebo podvodným způsobem, nebude přítelem Jehovy a jeho Syna a nebude přijat „do věčných příbytků“.
Poctivost není vyžadována pouze od těch, kteří budou vládnout s Kristem v nebeském království, nýbrž také od těch, kteří budou jeho věrní poddaní. Ti jsou v Bibli znázorněni jako „oblečeni v bílá roucha“, to je, jako by měli před Jehovou Bohem čisté, přijatelné vzezření. Protože je předností přinášet Bohu v jeho chrámu svatou službu, musí splňovat požadavky, které Bůh klade na hosta v tomto chrámu. (Zjev. 7:13–15) Jako odpověď na otázku, kdo bude hostem v Jehovově svatyni, říká žalmista pod inspirací: „Ten, kdo chodí v bezúhonnosti a činí spravedlnost a mluví pravdu ve svém srdci. . . a nebral úplatek proti nevinnému.“ — Žalm 15:1–5.
Tak poznáváme, že Ježíš podle Lukáše 16:9 zdůraznil, že máme používat své hmotné bohatství správným a rozumným způsobem. Ten, kdo si přeje Boží schválení, neměl by poctivě vydělané hmotně prostředky používat k sobeckým účelům, ale raději k podpoře čistého uctívání a potřebných bližních.