Navštívili jsme vietnamský záliv Snášejícího se draka
JEDNOHO parného rána jsme v Hanoji nastoupili do autobusu a vydali se 165 kilometrů na východ k jednomu z nejmalebnějších míst ve Vietnamu, ke světoznámému zálivu Ha Long, neboli zálivu Snášejícího se draka. O tomto neobyčejně krásném zálivu jsme často slýchali a nyní ho konečně uvidíme na vlastní oči.
V poledne náš autobus přijel na zastávku u okraje zálivu. Cíle své cesty jsme však ještě zcela nedosáhli. Záliv Ha Long je proslulý nejen svou smaragdově zelenou vodou, ale také přírodní krásou 3 000 ostrovů, které jsou rozptýleny na ploše větší než 1 500 čtverečních kilometrů. Každý ostrov je jedinečný, a proto jsme chtěli navštívit několik z nich. Nastoupili jsme tedy na loď — a zanedlouho jsme prožívali nezapomenutelné dobrodružství.
Pluli jsme asi hodinu, než jsme se dostali k idylickému zálivu oklopenému mnoha ostrůvky. Lodníci spustili kotvu. Nastal čas na osvěžující koupel v jadeitově zelených vodách. Naše šplouchání přilákalo několik zvědavých dětí, které k nám připádlovaly na svých lodičkách. Děti a jejich rodiny žijí společně na obytných člunech neboli džunkách.
Možná jste uhodli, že obyvatelé zálivu Ha Long jsou rybáři. Ale asi jste neuhodli, že tito lidé také provozují zanikající řemeslo: výrobu plachet. V průvodci po Vietnamu Moon Travel Handbook on Vietnam autor Michael Buckley píše: „Halong je jedno z posledních míst, kde rodiny výrobců plachet dosud ručně vyrábějí plachty pro džunky. Dílce z hrubé bavlněné látky se sešívají hedvábnou nití, každý šev je sešitý ručně. Hotová plachta se ponoří do tekutiny pocházející z rostliny, která patří do čeledi smldincovitých a je podobná červené řepě. Dělá se to tak kvůli tomu, aby plachta neztrouchnivěla a nezplesnivěla. Plachta bývá ponořena a vysušena třikrát nebo čtyřikrát a tímto procesem získává svou tmavě červenohnědou barvu.“
Zajímá vás, jak záliv Ha Long dostal jméno záliv Snášejícího se draka? Na svém výletě jsme nezahlédli žádné draky. Dozvěděli jsme se však, že podle legendy ostrovy v zálivu Ha Long vytvořil velký drak, který žil na horách. Tištěný průvodce po Vietnamu The Lonely Planet Guidebook on Vietnam vysvětluje: „Když se [drak] hnal k pobřeží, tloukl ocasem a vyhloubil jím údolí a rozsedliny; když se ponořil do moře, místa vyhloubená ocasem se naplnila vodou, a vidět zůstaly pouze vrcholky vysočiny.“
Těmi hrozivými silami, které ve skutečnosti vymodelovaly tyto ostrovy do různých tvarů a velikostí, byly samozřejmě vítr a voda. Jestliže například použijete svou představivost, uvidíte, že Hon Ga Choi, ostrůvek Bojovného kohouta, opravdu vypadá jako dva kohouti připravení k zápasu.
Za soumraku jsme se vrátili do přístaviště a už jsme se těšili na výpravu, kterou podnikneme další den. Příští den ráno po snídani jsme nasedli na plachetnici a vypluli podívat se blíže na některé jeskyně a sluje v této ostrovní oblasti. Záliv byl zahalen mlhou, která způsobila, že všechno vypadalo tajuplně krásné. Navštívili jsme několik jeskyní. Jedna z nich se jmenuje Hang Dau Go — jeskyně Dřevěných kůlů — a skládá se ze tří síní spojených 90 schody. Jak tato jeskyně dostala své jméno? Kniha The Lonely Planet Guidebook on Vietnam vysvětluje, že „vietnamské jméno této jeskyně je odvozeno od jména třetí síně, v níž byly ve 13. století údajně uskladněny ostré bambusové kůly, které [vietnamský válečný hrdina] Tran Hung Dao zarazil do dna řeky Bach Dangu“, aby překazil Chulajův vpád do Vietnamu.
Vyšli jsme po schodech do jeskyně a těšili se z pohledu, který se otevřel dole pod námi. To, co jsme viděli, bylo opravdu pozoruhodné. Rychle, fotoaparát! V popředí bylo vidět krápníky z jeskyně a v pozadí naši loď, která se klidně pohupovala v tyrkysově zeleném zálivu, a tak jsme měli všechno, co člověk potřebuje pro dokonalou fotografii. Záliv Ha Long je opravdový ráj pro fotografy a pohádkové místo pro umělce.
Později ten den jsme nastoupili na palubu malé motorové lodi, abychom se dostali blíž k jednomu velkému ostrovu. Náhle jsme byli v naprosté tmě. Bylo to, jako by nás ta hora úplně pohltila. Projížděli jsme jeskyní. Dost brzy jsme se však dostali na druhou stranu. Kupodivu jsme se ocitli na velkém jezeře. Na každé straně byly vysoké vápencové stěny. Na stěnách jsme viděli popínavé rostliny. Lodníci vypnuli motor. Ticho bylo přerušováno jedině ptačím voláním. Na tuto poklidnou chvíli budeme dlouho vzpomínat.
Brzy přišel čas vypravit se na zpáteční cestu do Hanoje. Náš výlet byl poměrně krátký. Odnášíme si však s sebou hodně vzpomínek — na rozeklané vrcholky ostrovních hor, na džunky s plachtami a zejména na záliv Ha Long, který je však jen jedním z krásných míst Vietnamu.
Těšíme se, že v této překrásné zemi navštívíme ještě další zajímavá místa. Děkujeme Stvořiteli, Jehovovi Bohu, za to, že své stvoření obdařil takovou rozmanitostí a krásou, a za jeho slib, že celá naše země bude jednou stejně nepoškozená jako záliv Ha Long. (Zasláno)