Jeden jediný život

„NARODIL se v nevýznamné vesnici jako dítě venkovské ženy. Vyrůstal v jiné vesnici, kde do svých třiceti let pracoval v tesařské dílně. Po tři další roky byl putujícím kazatelem.

Nikdy nenapsal žádnou knihu. Nikdy nezastával žádný úřad. Nikdy neměl rodinu ani nevlastnil dům. Nechodil na univerzitu. Nikdy nenavštívil velké město. Od místa, kde se narodil, nikdy neodcestoval do vzdálenosti větší než dvě stě mil. Nikdy neudělal žádnou z věcí, které lidé obvykle spojují s něčí velikostí. Neměl žádné pověřovací listiny kromě sebe samého.

Bylo mu pouhých třiatřicet let, když se veřejné mínění obrátilo proti němu. Jeho přátelé utekli. Byl vydán svým nepřátelům a prošel soudním procesem, který byl ve skutečnosti fraškou. Byl přibit na [kůl] mezi dva zloděje. Když umíral, jeho popravčí metali los o jeho oděv, jediný majetek, který na zemi měl. Potom, co zemřel, byl díky soucitu svého přítele pohřben ve vypůjčeném hrobě.

Přešlo devatenáct století, a on stále zůstává ústřední postavou lidstva a vůdcem lidského pokroku. Všechna vojska, jež kdy byla na pochodu, všechna loďstva, jež se kdy plavila, všechny parlamenty, jež kdy zasedaly, a všichni králové, kteří kdy vládli, ti všichni nezapůsobili na život člověka na této zemi tak silně jako tento jeden jediný život.“a — Anonymní komentář k životu Ježíše Krista.

[Poznámka pod čarou]