Hroby ve zdi v Latinské Americe

U všech národů je pohřbívání mrtvých spojeno s obřadem. Způsoby pohřbívání jsou však rozdílné. Co je v jedné zemi běžné, v jiné zemi se považuje za neobvyklé. Příkladem jsou hroby ve zdech na Havaji a v Latinské Americe.

V Latinské Americe mají ve zvyku zastrčit rakev do otvoru ve zdi, který se podobá tunelu, a potom vchod zazdít stavebním kamenem a omítnout jej čerstvou maltou. Potom upevní pamětní desku, aby se vědělo, koho zde pochovali. Pod desku zavěsí nádržku na řezané květiny. Hrobní zdi mohou být dlouhé několik metrů a tak široké, že ve stejné výšce je místo pro dvě rakve. Je možné na sebe naskládat osm rakví.

Na všeobecném hřbitově v Barranquille (Kolumbie) jsou trojí hroby: pro boháče, pro příslušníky středního stavu a pro obyčejnou pracující třídu. Boháči si své hroby kupují; většina lidí si je však najímá na několik let. Potom kupují výklenek v jiné hrobní zdi. Do tohoto výklenku se umístí malá kovová schránka — asi dvakrát tak veliká jako krabice od bot — s tělesnými pozůstatky zemřelých. Výklenek se znovu označí pamětní deskou.

Stojí za úvahu, že Bible nepředpisuje, jak mají být mrtví pohřbeni, protože to nemá žádný vliv na jejich vzkříšení. Mnohem důležitější je, když si člověk dělá u Jehovy dobré jméno, aby byl uznán jako hodný vzkříšení z mrtvých. — Kaz. 7:1; Sk. 24:15.