33 Tak Jákob dokončil příkazy svým synům. Nato přitáhl nohy na lehátko a vydechl naposled a byl připojen ke svému lidu.+

19 Vždyť je nahodilost,* která se stává lidským synům, a nahodilost, která se stává zvířeti, a stává se jim stejná nahodilost.+ Jako umírá jeden,* tak umírá druhý;+ a všichni mají jen jednoho ducha,*+ takže neexistuje nadřazenost člověka nad zvířetem, protože všechno je marnost.

10 Všechno, co chce činit tvá ruka, konej právě svou silou,+ protože není práce ani vymýšlení ani poznání+ ani moudrost+ v šeolu,*+ v místě, k němuž jdeš.+