26 Žena, jejíž syn byl ten živý, ihned řekla králi (neboť její niterné city+ se roznítily k jejímu synovi,+ takže řekla): „Omluv mě,+ můj pane! Dejte jí to živé dítě. Rozhodně ho neusmrcujte.“ Ta druhá žena celou dobu říkala: „Nebude ani můj, ani tvůj. Sekejte!“+

8 Bůh je totiž můj svědek, jak po vás všech prahnu s tak něžnou náklonností,+ jakou má Kristus Ježíš.

12 Jako Boží vyvolení,+ svatí a milovaní, si tedy oblékněte něžnou náklonnost soucitu,+ laskavost, poníženost mysli,*+ mírnost+ a trpělivost.+